Komentář Petra Šulky – Skupina významných evropských intelektuálů v čele se spisovatelem Milanem Kunderou, filozofy Adam Michnikem a Bernard-Henri Lévym nebo dramatičkou Elfriede Jelinek varuje v pátek vydaném manifestu před nástupem populismu v Evropě.
Za dva roky se v Evropské unii zruší prodej plastových výrobků na jedno použití. Nové nařízení značně ovlivní běžnou rutinu každého jedince. Některé firmy se zákonu začaly přizpůsobovat již nyní a snaží se omezit plast, nahradit ho ekologičtějším materiálem nebo alespoň šířit světu o negativním důsledku plastových odpadů.
O víkendu proběhl v Ústí nad Labem sjezd Strany zelených. Delegáti potvrdili pokračování jednání s proevropskými demokratickými stranami o koalici pro evropské volby. V diskuzi o budoucnosti Evropy vystoupila i místopředsedkyně německých Zelených Jamila Schäfer. Zelení si také schválili změnu stanov a zavedli spolupředsednictví.
Evropské nařízení k podpoře volného pohybu obyvatel mezi členskými státy se promítne do dalších českých zákonů. Díky nařízení odpadne od poloviny února nutnost úředního překladu například matričních dokladů, lidé si k nim budou moci vyžádat vícejazyčný standardní formulář. Sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila novelu, která na tuto novinku reaguje.
Komentář Petra Šulky – Loňský rok ukázal zásadní věc. Evropská levice je v největší krizi ve své historii. Nejde to už zakrýt účastí na vládách s cukrátky pro voliče. Budoucnost je nejistá. Jaké jsou důvody této krize a jaké jsou vyhlídky levice do budoucna?
Komentář Petra Šulky – Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Kancléřka Angela Merkelová a prezident Emmanuele Macron u příležitosti 56. výročí Elysejské smlouvy, která upravila vztahy mezi oběma státy podepíší v Cáchách novou smlouvu. Ta má prohloubit spolupráci mezi oběma státy. Euroskeptici se radují. Brusel úpí.
Migranti a uprchlíci směřující do Evropy se obecně těší dobrému zdraví, hrozí jim ale, že onemocní na cestě nebo v nové zemi kvůli špatným životním podmínkám. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Existuje přitom pouze malé riziko, že nově příchozí budou šířit nakažlivé nemoci, vyvrací ve své zprávě rozšířené přesvědčení WHO. S poukazem na to, že migranti a uprchlíci nezatěžují neúměrně zdravotní systém, organizace apeluje na evropské země, aby zdravotní péči běžencům poskytovaly na základě faktů, a nikoli na základě politiky či předsudků.
Britská premiérka Theresa Mayová dnes poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky, které by podle komentátorů mohly usnadnit schválení brexitové dohody Dolní sněmovnou, se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, což je za 67 dní.
Od aktuální politické bouře v Londýně kolem odchodu Británie z Evropské unie je pro mnohé unijní pozorovatele těžké odvrátit zrak, to však neznamená, že i na druhé straně Lamanšského průlivu nevyvolává frustraci a nervozitu. Řada unijních politiků se například obává, že brexit odvádí pozornost od jiných naléhavých problémů EU. To vše v momentě, kdy se rozjíždí kampaň před jarními evropskými volbami, napsala agentura Reuters.
Komentář Petra Šulky – Turecko prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s více než 80 miliony obyvatel je nepochybně důležitým hráčem nejen na Blízkém Východě, ale i na Balkáně. V poslední době Turecko hrozí invazí na sever Sýrie a zabránění vzniku samostatného kurdského státu. Jaká je však skutečná síla Turecka? Dokáže skutečně dlouhodobě hrát vysokou hru nebo jsou to jen silácká slova tureckého prezidenta?
Evropský parlament dnes na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku schválil návrh zmrazit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy.
Evropský parlament dnes podpořil návrh, aby po roce 2021 členské státy mohly čerpat peníze z rozpočtu EU jen tehdy, pokud dodržují zásady právního státu tak, jak jsou definované v zakládacích smlouvách EU.
Evropská unie se po úterním hlasování britského parlamentu, který odmítl návrh brexitové dohody, musí připravovat na neřízený odchod Británie z evropského bloku. Dnes to na úvod plenární debaty o brexitu v Evropském parlamentu prohlásil předseda evropského zákonodárného sboru Antonio Tajani. Stejný názor vyjádřili i rumunská ministryně pro evropské záležitosti Melania-Gabriela Ciotová, která v Evropském parlamentu zastupovala nynější rumunské předsednictví EU, a první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Kritika na adresu britské premiérky Theresy Mayové a její dohody o brexitu, volání po vypsání nového referenda i po nalezení parlamentního kompromisu. Takové ohlasy zaznívají od zástupců různých britských politických stran po odmítnutí brexitové dohody v dolní komoře parlamentu. Podle labouristického poslance a stínového ministra pro brexit Keira Starmera "se nyní věci musí změnit".
Komentář Petra Šulky – Po pádu Sovětského svazu na začátku 90. let se na světě objevil nový fenomén. Na planetě zůstala jediná mocnost, proti které nestál žádný mocenský protivník. Byly to Spojené státy americké. Jediný stát, který dokázal prosadit svoji vůli na všech kontinentech. Nyní je, jak se zdá, Pax Americana u konce. A mnozí, včetně kritiků USA, z toho věru radost nemají.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) během dnešní debaty na plenárním zasedání ve Štrasburku vyzvali evropské představitele, aby ve snaze zabránit dalšímu vyhrocení situace ve Středozemním moři rychle pokročili s reformou unijních azylových a migračních pravidel. Populističtí a krajně pravicoví europoslanci pak jako řešení vidí uzavření hranic, aby se migranti do Evropy nemohli snadno dostat.
S nejistotou pohlížejí Britové na dnešní hlasování Dolní sněmovny o brexitové dohodě, kterou vyjednala vláda premiérky Theresy Mayové s Bruselem. Zatímco to, že poslanci dohodu odmítnou, považují za vysoce pravděpodobné komentátoři i trhy, co přesně bude následovat, zůstává nejasné. Plán B musí Mayová na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit poslancům do tří zasedacích dnů. Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum, ale i neřízený brexit bez dohody.
Charitativní organizace Oxfam tvrdě kritizuje Evropskou unii kvůli údajně nehumánním podmínkám v uprchlickém táboře na řeckém ostrově Lesbos. Podle Oxfamu musí ženy v noci nosit pleny, protože se příliš bojí opustit své stany a jít na záchod.
Britská premiérka Theresa Mayová dnes znovu vyzývala poslance Dolní sněmovny, aby při úterním hlasování podpořili její brexitovou dohodu. Jinak podle ní hrozí odchod země z Evropské unie bez dohody, ale i "mnohem větší nebezpečí, že neodejdeme vůbec". Předsedkyně vlády v projevu v severoanglickém městě Stoke-on-Trent zároveň zdůraznila, že se jí podařilo v jednáních s Bruselem dosáhnout nových hodnotných záruk ohledně takzvané irské pojistky.
Evropská unie (EU) by se měla pokusit zabránit členským státům vzájemně si přetahovat lékaře a jiné odborné pracovníky a zvážit regulaci tohoto jevu. V rozhovoru se švýcarským listem Blick am Sonntag to řekl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn.
V úterý 15. ledna má dolní komora britského parlamentu hlasovat o brexitové dohodě. Pokud ji neschválí, dojde k chaosu. Přinášíme výběr možných důsledků odchodu Británie z EU bez dohody.
Německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) koketuje s vystoupením Německa z Evropské unie. Myšlenka na takzvaný dexit zaznívá podle agentury DPA ve vystoupeních jejích členů, kteří se dnes sešli v saském městě Riesa, aby si představili kandidáty do jarních voleb do Evropského parlamentu (EP).
Komentář Petra Šulky – Evropská Unie je v očích největších eurooptimistů místem, kde rovnoprávné národy v souznění a pochopení pro druhého budují světlou budoucnost. Opak je ovšem často pravdou. Pod slupku proklamované solidarity a jednotností názorů často propuká boj v pravdě bratrovražedný, intrikáni jsou ve svém živlu a neštěstí druhých vyvolá největší potěšení.
17. srpna 2025 21:33
17. srpna 2025 20:18
17. srpna 2025 18:59
17. srpna 2025 17:37
17. srpna 2025 16:29
17. srpna 2025 15:19
17. srpna 2025 13:59
17. srpna 2025 12:40
17. srpna 2025 11:27
17. srpna 2025 10:13
17. srpna 2025 8:58
17. srpna 2025 4:00
16. srpna 2025 22:00
16. srpna 2025 20:48
16. srpna 2025 19:31
Zdá se, že vleklé soudní spory mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem dostávají nový rozměr. Do tahanic se nově zapojuje Agátin manžel Miroslav Dopita, který se má se Soukupem utkat u soudu kvůli loňskému incidentu na pozemku Hanychové. V souvislosti s případem se dokonce hovoří o obvinění z pokusu o vraždu.
Zdroj: Libor Novák
Bývalý manžel a vrah spisovatelky Simony Monyové, Boris Ingr, byl po 14 letech strávených ve vězení předčasně propuštěn. Soud ho odsoudil k 15 letům odnětí svobody, nicméně nyní je kvůli vážným zdravotním problémům na svobodě. O jeho stavu a prvních pocitech hovořil s reportérem TV Nova.
