Komentář Petra Šulky – Je to týden, co francouzský prezident Emmanuel Macron přišel se svojí, již třetí, vizí reformy Evropské unie. Nepochybně čekal bouřlivou reakci, vášnivé diskuse a chválu ze všech stran. Po sedmi dnech od zveřejnění Macronova dopisu, který lehce nabubřele pojmenoval „Za evropskou renesanci“, musí panovat z reakcí v Elysejském paláci, mírně řečeno, skleslá nálada.
V pořadí již 17. protestní sobota ve Francii přilákala nejméně účastníků protivládních demonstrací od jejich propuknutí loni v listopadu. Do ulic dnes podle ministerstva vnitra vyšlo v celé zemi pouze 28.600 lidí. Manifestace byly ale mimořádně různorodé. V Paříži i jinde jako obvykle demonstrovali účastníci hnutí takzvaných žlutých vest, ale k vidění byly též růžové vesty, které oblékly učitelky mateřských škol. Další ženy pochodovaly za rovnost pohlaví a letiště Roissy zažilo taneční happening proti privatizaci pařížských letišť v režii žlutých vest. Akce se podle dostupných zpráv obešly bez větších násilností.
Francie hodlá příjmy velkých internetových firem, jako je Google, Amazon či Facebook, zatížit tříprocentní daní. Vláda v Paříži dnes představila plán, podle něhož by se daň měla týkat asi třiceti největších internetových firem, které celosvětově dosahují příjmů alespoň 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč) a ve Francii alespoň 25 milionů eur za rok. Uvedla to agentura AP.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) dnes nařídil Francii, aby odškodnila mladého afgánského uprchlíka, který byl v táboře u přístavního města Calais vystaven "ponižujícím podmínkám". Podle soudu musel tehdy dvanáctiletý chlapec v roce 2016 několik měsíců přežívat v prostředí zcela nepřizpůsobeném pro děti, což mají na svědomí francouzské úřady, informovala agentura AFP.
Už popatnácté vyjdou dnes do ulic francouzských měst příznivci hnutí žlutých vest, kteří protestují proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Počet demonstrantů se v posledních týdnech ale snižuje: první únorovou sobotu se podle úřadů sešlo 58.000 lidí, druhou 51.400 a minulý týden už jen 41.500.
Komentář Petra Šulky – V posledních letech se objevují podnikatelské projekty, které mají za úkol spíše než vydělat, přinést společnosti užitek. Po velké radosti, návštěvnosti, spokojenosti přichází ignorace, stagnace, a nakonec krach v zapomnění. V poslední době se vyrojilo mnoho pádů takových firem.
Pařížské úřady v neděli zahájily vyšetřování sobotního incidentu, při kterém někteří členové žlutých vest verbálně napadli spisovatele a filosofa Alaina Finkielkrauta. Důvodem byl jeho židovský původ. Podle prezidenta Macrona nebudou takové projevy tolerovány.
Komentář Josefa Brože - Dolehlo to až k nám. Přestože různice, jimiž procházejí francouzsko-italské vztahy v těchto dnech, vypadají dramaticky, v zásadě nejde o nic dramatického. Když ve čtvrtek minulého týdne odvolala Paříž svého velvyslance z Říma, všechny agentury zopakovaly, že se tak stalo naposledy v roce 1940. Znamená to snad, že obě země, zakladatelské státy Evropského společenství, nyní Evropské unie, vstoupily do války?
Australští představitelé se zavázali ke koupi dvanácti útočných ponorek od francouzské zbrojní společnosti Naval Group. Mnozí odborníci projekt kritizují jako předražený, vadí jim také dlouhá dodací lhůta.
Obě země se dohodly na novém programu, jehož cílem má být vývoj a výroba nového armádního letadla nové generace. Stroj by měl nahradit doposud používané stíhačky Eurofighter, které má ve výzbroji Německo a letadla Rafale, se kterými operuje francouzské armáda.
Francie chce do tří let vyvinout vlastní hypersonickou střelu. Mohla by se tak stát první evropskou zemí s touto technologií a dostat se do „elitního klubu“. Hypersonické střely dosud vyvíjejí hlavně velké světové mocnosti jako Spojené státy, Čína nebo Rusko.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje vyhlášení referenda na 26. května, to znamená na den, kdy se ve Francii mají uskutečnit evropské volby. Informoval o tom ve svém dnešním nedělník Journal du Dimache. Opozice má výhrady, mluví o politickém „manévru“ a snaze „odvrátit pozornost“.
Komentář Petra Šulky – Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Kancléřka Angela Merkelová a prezident Emmanuele Macron u příležitosti 56. výročí Elysejské smlouvy, která upravila vztahy mezi oběma státy podepíší v Cáchách novou smlouvu. Ta má prohloubit spolupráci mezi oběma státy. Euroskeptici se radují. Brusel úpí.
Luxusní restaurace Paloma na francouzském Azurovém pobřeží, kterou před několika lety otevřel nynější český premiér Andrej Babiš, přišla o jednu ze svých dvou michelinských hvězd. Napsaly to na svém webu regionální deník Nice-Matin a finanční list Les Échos s odkazem na gastronomický průvodce Michelin, jehož vydání pro rok 2019 věnované Francii bylo dnes představeno v Paříži.
Jako hlasování proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a tradičním evropským stranám prezentovala dnes šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová květnové volby do Evropského parlamentu (EP). Voliči mají podle ní při prvním hlasování od předloňských prezidentských voleb možnost vyjádřit svou nespokojenost s málo oblíbenou hlavou státu. Nacionalistické a protiimigrační Národní sdružení je jednou protievropských stran, které si ve volbách dělají zálusk na přerušení dlouholeté hegemonie evropských lidovců a socialistů.
Po sobotním výbuchu plynu v Paříži dnes pod troskami našli tělo dalšího člověka, který se stal čtvrtou obětí neštěstí. Oznámila to pařížská prokuratura. Na místě je stále asi 30 hasičů a podle velitele sboru Erika Moulina tam zůstanou dalších 48 hodin, možná celý týden. Zranilo se přes 40 lidí a stav devíti z nich je vážný.
Zima v Evropě dopadá také na uprchlíky. Obzvláště děti, které se na kontinent dostaly bez příbuzných, se ocitají v těžké situaci. U francouzského města Calais takto žije přinejmenším 250 migrantů mladších osmnácti let. Reportáž o tom, v jakých podmínkách žijí, přinesla německá zpravodajská stanice.
Přes 80.000 příznivců francouzského hnutí žlutých vest dnes vyrazilo k demonstracím v řadě měst. Během již deváté soboty od listopadového počátku protestního hnutí se v Paříži sešlo na 8000 lidí. Policie při protestech zadržela 244 lidí, informoval podle agentury AFP ministr vnitra Christophe Castaner. Více než dvě desítky lidí byly při střetech demonstrantů s policisty zraněny.
Při silné explozi v pekařství v centru Paříže zahynuli dnes podle úřadů nejméně tři lidé. Více než čtyři desítky dalších osob utrpěly zranění, z toho devět je ve vážném stavu, uvedla agentura AFP. Mezi mrtvými jsou dva hasiči a španělská turistka. Příčinou neštěstí byl výbuch unikajícího plynu.
Komentář Petra Šulky – Evropská Unie je v očích největších eurooptimistů místem, kde rovnoprávné národy v souznění a pochopení pro druhého budují světlou budoucnost. Opak je ovšem často pravdou. Pod slupku proklamované solidarity a jednotností názorů často propuká boj v pravdě bratrovražedný, intrikáni jsou ve svém živlu a neštěstí druhých vyvolá největší potěšení.
Soud v severofrancouzském městě Douai se ve středu začal zabývat odvoláním českého řidiče kamionu, který byl na konci září odsouzen k 18 měsícům vězení za pašování migrantů. Prokurátor nyní navrhl trest pro Jiřího Sagana zvýšit na dvouleté vězení, sdělil dnes ČTK jeho obhájce Ladislav Drha. Rozsudek by podle něj měl být vyhlášen 31. ledna.
Co se týče školní výuky mediální a internetové gramotnosti, je Francie ve světě tahounem. Na rozdíl od jiných zemí zvolila v této otázce centralizovaný přístup a v posledních letech výrazně navyšuje financování pro projekty, které žáky informují o úskalí online světa. Téma rozebírá reportáž amerického listu The New York Times.
V Nizozemsku bude od 1. ledna 2019 platit zákaz zahalování tváře ve školách, nemocnicích či prostředcích hromadné dopravy. Prvním evropským státem, který vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti byla v dubnu 2011 Francie. Ale již počátkem roku 2004 schválil francouzský parlament zákon, který zakázal okázalé nošení náboženských symbolů ve veřejných školách. Tato právní úprava se týkala i dalších náboženských symbolů, jako jsou jarmulky nebo velké kříže.
22. července 2026 21:46
22. července 2026 20:31
22. července 2026 19:18
22. července 2026 17:59
22. července 2026 16:46
22. července 2026 15:24
22. července 2026 14:09
22. července 2026 12:50
22. července 2026 11:35
22. července 2026 10:17
22. července 2026 8:58
22. července 2026 5:00
Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.
Zdroj: Libor Novák
Debata o úpravách českého školství nabývá na obrátkách a do hry se vrací návrh na zrušení devátého ročníku základních škol. K myšlence se nejnověji přihlásil premiér Andrej Babiš, podle kterého by osm tříd žákům plně postačovalo. Návrh nachází silnou podporu napříč koaličními partnery, zatímco odborníci zůstávají k takovému kroku skeptičtí a zásadně se proti němu staví i sám ministr školství Robert Plaga.
