Komentář – Novým a populistickým stranám často bývá ze strany tradičních politiků vyčítáno, že zneužívají strach ve společnosti. Nejsou ovšem sami. I tradiční politici mají ve zneužívání strachu značnou zkušenost. Dokáží na něm nahnat značné množství politických bodů. Výsledky jsou však často velmi rozporuplné.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Spor kolem jmenování Miroslava Pocheho na post šéfa české diplomacie nemůže pro ČSSD dopadnout jinak, než fiaskem. Nyní se hraje o to, jak velké ono fiasko bude. Předseda strany Jan Hamáček nemůže zvítězit již z principu. Pocheho si prezident Miloš Zeman označkoval jako pomyslného nepřítele – a snad žádný prezidentův nepřítel ještě nedokázal Zemana pokořit. Většina raději "uhnula“, jiní dopadli bídně – vzpomeňme na expremiéra Bohuslava Sobotku nebo na exšéfa TOP 09 Miroslava Kalouska.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Sněmovní model agentury Median si TOP 09 vykládá po svém. Babišových třicet procent je v podstatě velmi slabý výsledek. Od strany, která klade důraz na získání přemýšlivých voličů, na objektivní informace a kritické myšlení, to působí komicky. Sama partaj Jiřího Pospíšila má co dělat, aby ve volbách zcela nepropadla. Jak je vidět, Kalousek zřejmě nebude viníkem všech neúspěchů, to už k nim víc přispívá nekončící antibabišismus.
Komentář Miroslava Horkého – Premiér Andrej Babiš dává jasně najevo, že v zahraničních otázkách chce mít hlavní slovo. V postojích k otázkám migrace zaujímá opačné stanovisko než Miroslav Poche, to, jaký názor má momentální šéf diplomacie Jan Hamáček, ví málokdo. Babiš se snaží vzbudit dojem, že on je tím, kdo zná řešení problému migrace, v mnoha ohledech jsou ale jeho výroky a možné vize mimo realitu.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Už je to takřka železné pravidlo. Jen co se blíží volby, český občan slýchá, že tentokrát jsou opravdu důležité, rozhodující, klíčové, zásadní. A skutečně. Na první pohled nezajímavé senátní volby a poměrně „nestranické“ a oblíbené komunální volby takové budou. Proč? Hned z několika důvodů. Nejpravděpodobněji se zatím jeví scénář, kdy výsledky voleb pouze podtrhnou hluboké rozdělení české společnosti.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Ani po třech letech od vypuknutí tzv. migrační krize se v Česku výrazněji neprosadil proud, který by migraci pojímal racionálně a se zvážením všech důsledků i příčin. To potvrdila i poslední vyjádření teologa a kněze s nálepkou „sluníčkáře“, Tomáše Halíka. Ani on bohužel nemluví o skutečném nebezpečí a dalekosáhlých důsledcích migrace, které dříve či později mohou přijít. Nadějí, že mezi českými elitami jsou i ty se „zdravým rozumem“, může být vědomá či nevědomá tendence médií poukazovat pouze na dva zcela odlišné a vyhraněné názory na danou problematiku.
Komentář Miroslava Horkého – Po delší odmlce je to opět tady. Angažovaní umělci upozorňují na politické nešvary v naší zemi. Našlapují však na tenký led, česká společnost odjakživa kritizuje zástupce kulturní sféry, kteří si vůbec „dovolí“ o politice mluvit. Bohužel pro ni. Tentokrát písničkář Tomáš Klus a postupně i další upozorňují na něco, co může být skutečnou hrozbou pro stát. Hrozba je to o to větší, že se neprojevuje, je plíživá, nenápadná a může nás dovést v krajním případě k autoritářskému režimu vládnutí.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Absurdita procesu vyslovení důvěry druhému kabinetu Andreje Babiše opřeného o podporu komunistů. Absurdní není pouze to, že se komunisté poprvé od roku 1989 nepřímo podílejí na moci, ani pouze to, že vládu vede trestně stíhaný premiér. Absurdní jsou dalekosáhlé projevy politiků napříč spektrem, od několikahodinového monologu premiéra až po projevy zástupců opozičních stran, kteří se snaží křečovitě zviditelnit. Celou atmosféru dokreslují protesty, které se od odpoledne konají na Malostranském náměstí i přímo ve Sněmovní ulici.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Politika bohužel není pouze o vládnutí v čisté podobě a uskutečňování vládních programů či vizí. Je také o vystupování, výrocích a působení na veřejnost. Nově vzniklá vláda právě na tomto poli tragicky pochybila. Dává našim občanům najevo, že právo a pravidla jsou pouze subjektivní záležitostí a za určitých podmínek by se mohla či měla porušovat. Někteří jedinci se dokonce zviditelňují skandálními výroky a ještě se tetelí blahem, když jsou „lapeni“.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Po měsících přešlapování to vypadá, že Česko bude mít vládu. Vládu koaliční, „bolševickou“, konstruktivní, prezidentskou – jak je komu libo. Jedno je však jisté. Premiér Andrej Babiš společně s prezidentem Milošem Zemanem dosáhli maxima možného. A zřejmě jde o pouhou předehru. Ulehčují jim to občané, politická opozice, ale i koaliční ČSSD. Prezident Zeman dosáhl za několik málo let toho, co se podařilo málo komu – političtí rivalové se takřka bojí mu oponovat, vinu raději svalují na premiéra.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Ministerstvo zahraničních věcí pro Miroslava Pocheho? Touto otázkou se možná nakonec prezident Miloš Zeman nebude muset zabývat. Projevem na Žofínském fóru dal jasně najevo, která varianta mu je nejbližší. Fandí vládě jedné strany Andreje Babiše, který momentálně sbírá podněty od komunistů a SPD, kdo by měl sedět na jednotlivých rezortech.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Ministryně obrany Karla Šlechtová se znelíbila koaličním partnerům, tak ji Andrej Babiš musí „nechat odejít“. Mediální tlak, kterému nyní Šlechtová čelí, je na ni vyvíjen překvapivě silně právě z médií, která patří do svěřeneckého fondu, který Babiš musel zřídit. Možná však, že to takové překvapení ve skutečnosti není... A židle se kýve pod dalšími. Nedá se očekávat, že by dopis Šlechtové zaslaný Babišovi (v němž se snaží hájit) něco změnil. Šéf už dávno rozhodl.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Že to zní jako sci-fi? Ale vůbec ne. Možnost, že Česko nebude mít vládu dalších několik měsíců, je čím dál reálnější. K tomuto vývoji přispívá několik faktorů. Nepořádek v ČSSD, narůstající tlaky KSČM, nečinnost Miloše Zemana, efektivní marketingová strategie Babišova hnutí a v neposlední řadě hospodářská kondice země.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Odmítnutí kandidatury Jana Rumla do Senátu ze strany Pirátů je zatím posledním případem, kdy starý politický matador chtěl zrecyklovat sám sebe. Na rozdíl od ostatních partají však Piráti správně spočítali, že návrat starých tváří do politiky se nevyplácí. Snad jedinou světlou výjimkou zůstává prezident Miloš Zeman, který svůj politický comeback dotáhl do úspěšného konce.
Komentář Miroslava Horkého – Podle nejnovějšího volebního průzkumu spadli sociální demokraté na pomyslné dno. A může být i hůře. Nejstarší česká politická strana učinila v poslední době několik zásadních chyb, které ji v konečném důsledku mohou zcela vymazat z české politické mapy. Trpělivost s ČSSD neztrácejí pouze voliči, ale i řadoví členové.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – V Česku ne zrovna populární předseda Evropské Komise Jean-Claude Juncker ztratil poslední příznivce v naší zemi. Ač sám sebe vnímá jako lidovce, podporou umístění sochy zakladatele komunistické myšlenky Karla Marxe v německém Trevíru a velebením jeho práce se spíš zařadil do škatulky bezskrupulózního pragmatika, homo politica par excellence. I když jeho poslední krok naštval především občany z postkomunistických zemí, pozor by si měli dát všichni unijní obyvatelé. Nejde tu ani tak o Marxe, ale spíše o Čínu.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Český prezident Miloš Zeman si chtěl opět užít svou minutu slávy. Ve svém dvorním „diskusním“ pořadu na TV Barrandov slavnostně oznámil, že podle Bezpečnostní informační služby (BIS) se v Česku nervová látka novičok nedávno vyráběla a zkoumala. To však ve výsledku vůbec nic nemusí znamenat. Vystoupení prezidenta jeho samého oprávněně staví do role podporovatele Ruska, které obratem informaci uvítalo. Celá kauza ale stále vrhá stín i na západní země, o kterých se rozhodně nedá říct, že by ctily presumpci neviny.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Společnost vítá, když se politici chovají jako „obyčejní lidé“. Voličům se líbí, když americký prezident Donald Trump líbá toho francouzského. Jihokorejci jsou dojati, když Kim Čong-un překročí hranici demarkační linie. Mnohdy už bohužel nezkoumají, jaká reálná řešení byla za těmito gesty domluvena. Politika se tak v jistém slova smyslu skutečně jeví jako reality-show. S tím rozdílem, že o skutečných záměrech soutěžících se toho mnoho nedozvíme.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Prezident Miloš Zeman dnes klesl na pomyslné morální dno. Zatímco se odehrávala mše za komunisty perzekvovaného kardinála Josefa Berana, Zeman řečnil na komunistickém sjezdu. K dobru mu lze přičíst, že jeho projev byl velmi kritický a chvílemi to dokonce působilo, že ponížené soudruhy přijela kárat nejvyšší autorita země. Jako malý kluk vypadal i znovuzvolený předseda KSČM Vojtěch Filip. Zeman tak naštval (i přes bouřlivý potlesk) nejednoho účastníka sjezdu. Naštval ale i svého někdejšího spojence kardinála Dominika Duku. Zeman byl prvním prezidentem samostatné České republiky, který na sjezd zavítal.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Babišovo hnutí nepřistoupilo na podmínky ČSSD pro účast ve společné vládě a teď se na něj snáší kritika ze všech stran. Je tato kritika oprávněná? Do značné míry ano, strany se nicméně samospádem opět dostaly do režimu „antiBabiš“, který sráží jejich volební zisky na hranici volitelnosti. Komu však není rady, tomu není pomoci. To platí na téměř celou opozici snad s výjimkou Pirátů. Babiš má teď tři základní cesty, kterými se může vydat.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Mnohými zpočátku vysmívaný „nemoderátor“ a šéf TV Barrandov Jaromír Soukup získává stále větší prostor. Z okopávaného hráče mediální scény se stává pro mnohé pevným bodem v záplavě nepodložených zpráv, kterému věří. Jeho pořady hlásí nárůst sledovanosti a diváci se jen hrnou. Češi totiž velmi rádi podléhají úsloví „na každém šprochu, pravdy trochu“. A to ví i Jaromír Soukup.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina má několik různých interpretací a každá potencionální strana má v něčem pravdu. Jisté ovšem je, že vydání Nikulina do Spojených států v podstatě staví Hrad a okolí prezidenta Miloše Zemana na druhou kolej. Jeho věrní se s tím pochopitelně nechtějí jen tak smířit, jejich manévrování je však poněkud nemotorné.
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Vládní hnutí ANO Andreje Babiše je ve skvělé pozici. Ač se navenek tváří jako subjekt, který utlačují opoziční strany a nechtějí se s ním domluvit, situace mu vyhovuje. A pravděpodobně může vyústit do dvou scénářů. Prvním je sestavení nějaké formy vlády, kdy hnutí spolkne své menší partnery, tím druhým jsou předčasné volby. Kampaň k nim už Babiš v podstatě započal. Průzkumy mu fandí, dárečky v podobě jízdného zdarma mu možná nějaké to procento ještě přihodí.
4. února 2026 21:52
4. února 2026 20:10
4. února 2026 18:46
4. února 2026 17:29
4. února 2026 16:01
4. února 2026 14:53
4. února 2026 14:05
4. února 2026 13:14
4. února 2026 12:28
4. února 2026 11:30
4. února 2026 10:47
V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files.
Zdroj: Lucie Podzimková
Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Meziročně činila 1,6 %. Klíčovým důvodem je výrazný pokles cen energií, meziročně takřka osmiprocentní, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem.
