Největší sociální sítě kontrolované z Bílého domu: Nejde o sci-fi, ale reálnou hrozbu
Online bezpečnost čelí bezprecedentní výzvě. Sociální sítě, sdružující miliardy uživatelů, se mohou ocitnout pod kontrolou hrstky jedinců napojených na Bílý dům.
Online bezpečnost čelí bezprecedentní výzvě. Sociální sítě, sdružující miliardy uživatelů, se mohou ocitnout pod kontrolou hrstky jedinců napojených na Bílý dům.
Dva vlivní muži, americký prezident Donald Trump a nejbohatší člověk světa Elon Musk, se ocitli v ostrém střetu s principy demokracie a ústavního pořádku. Zatímco Trump od prvních dnů v úřadu vede neúnavný boj proti ministerstvu spravedlnosti a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), Musk využívá svou platformu X k šíření propagandy a manipulaci veřejného mínění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud jeho země nebude přijata do NATO, jedinou bezpečnostní zárukou by bylo opětovné získání jaderných zbraní. Jakkoli bláznivě tento plán zní, pro Ukrajinu je naprosto klíčové, aby tyto zbraně měla k dispozici. Nikdy je však nedostane, a v dohledné době ani nevyrobí.
Donald Trump během svého prvního prezidentského období v letech 2017 až 2021 výrazně otřásl světovým politickým děním. Jako šéf Bílého domu prosazoval kroky, ke kterým by se jeho předchůdci neodvážili, a mnohdy šokoval nejen své odpůrce, ale i spojence. Nyní se triumfálně vrací k moci – silnější, ambicióznější a odhodlanější než kdy dřív.
Zatímco studená válka mohla být varováním a impulzem k modernizaci i hlubšímu pochopení důsledků ozbrojených konfliktů, globalizace spolu s lidskou povahou vedly k pravému opaku. Dnes stojíme na prahu dalšího globálního střetu, jehož následky by mohly být mnohem ničivější než ty, které přinesly předchozí dvě světové války.
Donald Trump představuje hrozbu pro americké demokratické zřízení. Dokud pouze vyjadřoval své názory, bylo to zcela legitimní. Ve chvíli, kdy je však začal prosazovat silou exekutivních příkazů, aniž by bral ohled na Kongres či vůli amerických občanů, posunul se od demokratického lídra k autoritářskému vládci – ne nepodobnému Vladimiru Putinovi.
Nejbohatší muž světa Elon Musk, majitel sociální sítě X a automobilky Tesla, způsobil šok na svým nečekaným gestem během projevu po inauguraci Donalda Trumpa. Bez zaváhání zvedl pravačku a napodobil gesto připomínající hajlování. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Muskovo chování ostře odsoudili a označili ho za nepřijatelné, jiní se ho otevřeně zastali – a dokonce jeho gesto sami zopakovali.
Když se reportéři na tiskové konferenci zeptali dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena, zda má na příměří v Pásmu Gazy větší podíl on, nebo jeho nástupce Donald Trump, reagoval s úšklebkem a dotázal se: „To má být vtip?“
Od anexe Krymského poloostrova Ruskou federací v roce 2014 postrádá Západ jednu klíčovou vlastnost – odvahu. Moskva za svou nelegální invazi čelila pouze ekonomickým sankcím a symbolickému pokárání, které nedokázaly změnit její chování. O několik let později se vztahy mezi Západem a Ruskem vrátily do relativního normálu, jako by na Krymu nikdy nedošlo k porušení mezinárodního práva.
Bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba nedávno naznačil, jak by Ukrajina měla přistupovat k míru s Ruskem. Jeho slova fakticky znamenají, že ukrajinský odpor může uškodit Moskvě stejně jako Japonské císařství uškodilo imperiálnímu Rusku začátkem 20. století. Cena za to však bude obrovská.
Rozkol mezi bratrskými národy nabral na obrátkách. Poláci nepozvali maďarského zástupce na oficiální páteční zahájení jejich předsednictví v Radě EU. Vztahy obou zemí klesají k bodu mrazu. Polsko je v ohrožení kvůli proruské politice maďarského politického establishmentu pod vedením Viktora Orbána – a nenechává si to líbit. Vývoj v jejich vztazích může poukazovat na to, kam se vydají Češi a Slováci.
První pololetí příštího roku může znamenat zásadní zlom pro evropskou bezpečnost a obranu. Polsko převezme předsednictví v Radě Evropské unie a svou pozornost zaměří především na otázky bezpečnosti. V Bílém domě se ujme úřadu Donald Trump, známý svou nekompromisní politikou, a na postu šéfky unijní diplomacie bude působit jestřábí Kaja Kallasová, která je odhodlaná čelit ruské hrozbě.
Od konce druhé světové války se často traduje, že svět žije v míru. Žádné tvrzení však nemůže být dále od reality. Konflikty, války a hybridní hrozby dnes prostupují celou planetou, a přestože nedochází k masivním globálním střetům, stovky lokálních bojů, kybernetických útoků a dezinformačních kampaní dokazují, že pojem „mír“ je spíše relativní než univerzální.
Syrský prezident Bašár Asad zažil osud, který je noční můrou všech diktátorů: byl nucen opustit svou zemi, aby unikl pomstě triumfující opozice. Z Damašku uprchl do Moskvy, kde našel útočiště u svých loajálních spojenců, a to na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruský lídr má nyní mnoho důvodů k zamyšlení.
Senát schválil důchodovou reformu, která zvýší důchodový věk na 67 let a omezí předčasné důchody. Reforma reaguje na stárnutí populace a hrozbu deficitu systému, avšak přichází pozdě. Kritici upozorňují, že opatření, jako vyšší důchodový věk, mohou prohloubit nerovnosti a zatížit zaměstnance.
Úřady ve Skandinávii občanům poskytují doporučení, jak se připravit na případnou válku. V České republice ale takovou aktivitu nevidíme. Díky rychlému přístupu k informacím však máme možnost inspirovat se seveřany. Příprava nutných zásob v době míru není nic komplikovaného – a stejně tak není těžké se naučit péct chléb.
Republikáni po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách přestali mluvit o tom, jak špatně na tom je americká ekonomika. Příhodně také prakticky neexistují prohlášení o tom, že by volby byly zmanipulované.
Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině představuje zásadní zlom v evropské bezpečnosti. Kromě hrozby ze strany Ruska a Číny by Evropa čelila novému protivníkovi s dlouholetou antipatií vůči Západu. Tato situace volá po razantní změně vojenských opatření EU a NATO, aby před diktátory ochránily evropské hodnoty a stabilitu, těžce vydobytou proti diktátorům historie.
Maďaři si mohou vybrat ze dvou cest. Jednou z nich je dodržování smluv, které během přístupového procesu do Evropské unie sami odsouhlasili a ratifikovali. Nebo mohou aktivovat článek 50 Smlouvy o EU a vystoupit. Stále by ale měli mít na paměti, co se odehrálo v roce 1956 a uvědomit si, proč spolupráce s Moskvou nemusí být přesně tím, po čem jejich srdce touží.
Moskva zásadně změnila svou strategii šíření vlivu. Místo zaměření na sousední země cílí na chudší a politicky nestabilní státy, kde je její angažmá vnímáno jako daleko atraktivnější. Zároveň efektivně odvádí pozornost Západu směrem k Ukrajině, což jí umožňuje prosazovat své zájmy jinde – a to s minimálním odporem.
Zatímco si každý rok připomínáme osvobození některého z koncentračních nebo vyhlazovacích táborů či památku obětí holocaustu, stále existuje mnoho lidí, kteří historii ignorují a bez jakékoli sebereflexe pokračují v antisemitské rétorice.
Maďarský premiér Viktor Orbán se vydal na svou „mírovou misi“, kterou vyvolal pozdvižení napříč Evropany i Američany. Nemá ale nic jiného než ambice stát se klíčovou mocností. V Evropské unii jím pohrdají, Rusko ho velmi rádo využije.
Český mediální trh se pomalu ale jistě stává světovým unikátem. Jednička na trhu, Seznam.cz, dal díky své službě Newsfeed vzniknout plejádě více či méně zajímavých webů, které by se jinak na běžném a férovém trhu kvůli masivní konkurenci neprosadily. Oproti tomu stojí Nadační fond (údajně) nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), který se snaží danou změť webů korigovat a rozhodovat o tom, který je kvalitní a který nikoliv. Nyní spolu oba subjekty spolupracují a mediální trh tak ovládají, jak se jim zlíbí. Jako samozvané regulační orgány bez sebemenšího dozoru. Tím vzniká situace, která ve světě nemá obdoby.
6. května 2026 21:59
6. května 2026 20:43
6. května 2026 19:37
6. května 2026 18:25
6. května 2026 17:18
Tentokrát už provoz pražského metra ovlivní prodloužený květnový víkend. Výluka je od pátečního rána až do nedělního večera v plánu na lince C. Cestující budou muset do autobusů a tramvají.