Pete Hegseth, současný šéf amerického ministerstva obrany, je názorným příkladem, že v některých politických systémech může být loajalita ceněna výše než odbornost, a imunita vůči odpovědnosti silnější než jakékoli institucionální standardy. Dvě vážná pochybení, která by ve funkčním bezpečnostním aparátu vedla k okamžitému odvolání, přečkal bez jakéhokoli postihu.
Spojené státy už nejsou schopny plnit roli garanta míru a stability nad Evropou – a svět si toho začíná všímat. Je to symptom hlubšího geopolitického posunu, který se v posledních letech stává nepřehlédnutelným. Místo rozhodného lídra vidíme Washington, který ustupuje, slibuje a následně se vymlouvá.
Donald Trump si svou politiku buduje na teatrálních prohlášeních a okázalých gestech. To by samo o sobě nemuselo být fatální, kdyby za těmito kroky stála fakta, a ne dezinterpretace nebo naprosté nesmysly. Jenže právě ty často tvoří základ jeho rozhodování – jako když nyní odmítl prodat Ukrajině systémy Patriot, protože podle něj za válku může Kyjev.
Americká a čínská ekonomika jsou dnes natolik úzce propojené, že jakýkoli neuvážený zásah do jejich vzájemného obchodu připomíná střelbu do vlastního kolene. Přesto Donald Trump nadále vystupuje jako nekompromisní vyjednavač, ačkoli v sázce nejsou jen politické body, ale i stabilita globálních trhů a životní úroveň miliard občanů.
V posledních týdnech a dnech dopadly ruské rakety na ukrajinská města Kryvyj Rih a Sumy. Výsledkem je přes padesát mrtvých – mezi nimi více než třetina dětí a mladistvých. To nejsou „kolaterální škody“, ale chladnokrevně vedená strategie strachu a destrukce. A Moskva? Ta dál tvrdí, že prý „usiluje o dlouhodobý a trvalý mír“.
Absence Evropské unie v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem není jen přehlédnutelným diplomatickým detailem, nýbrž symptomem hlubšího úpadku evropské strategické relevance. Namísto aktivního zapojení EU pouze sleduje, jak se rozhoduje o otázkách, které se jí bytostně týkají.
Evropští politici čelí obviněním z válečného štváčství, zatímco ruská propaganda otevřeně hovoří o likvidaci Evropy. Využívá přitom překreslování historie – i vlastní porážky prezentuje jako triumfy. Stačí vhodná rétorika, a i naprosté fiasko se změní v legendu. Pravda tu už dávno nehraje hlavní roli.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve středu opět vystoupil s projevem, kterým ještě hlouběji podkopal vztahy s nejbližšími spojenci Spojených států. Obchodní válka oficiálně začala.
Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa změnily z dlouholetého spojence ve strategickou hrozbu. Uvalením cel na „všechny země“ Trump rozehraje nebezpečnou hru, která může zničit důvěru, rozbít obchodní vztahy a zatlačit svět na hranu ekonomického kolapsu. To už není Amerika jako dřív. Tohle je řízený chaos v přímém přenosu.
V úterý se svět stal svědkem události, která by v civilizovaném a kompetentně spravovaném státě okamžitě vyústila v politické otřesy, vyhazovy a veřejné slyšení před kongresem. Místo toho jsme se dočkali trapné frašky, kterou by člověk v lepším případě považoval za scénář ke špatnému satirickému filmu.
Členské státy Evropské unie zvolily nový přístup k zahraniční a bezpečnostní politice – kvůli opakovaným obstrukcím začaly činit rozhodnutí bez Maďarska. Ačkoliv se to v kontextu podpory Ruskem napadené Ukrajiny může jevit jako pochopitelné řešení, otevírá to nebezpečný precedens, který může ohrozit jednotu a důvěru uvnitř Unie.
Donald Trump v posledních týdnech chrlil jedno silné prohlášení za druhým, přičemž každé další se zdálo být ještě razantnější než to předchozí. Když Ukrajinci v saúdskoarabské Džiddě souhlasili s návrhem na třicetidenní příměří s Ruskem, americký prezident nečekaně změnil tón a varoval, že pokud Moskva dohodu odmítne, odpověď USA bude „destruktivní“. Přestože ruské vedení příměří skutečně zavrhlo, uplynul už téměř týden – a svět stále čeká na onu slibovanou „destruktivní“ reakci.
Pokud Donald Trump cynicky požaduje peníze a vděčnost od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, měla by Evropa postupovat stejným způsobem. Pokud bude Trump pokračovat v podobných prohlášeních, měly by evropské státy žádat finanční kompenzaci za škody, které utrpěly – za zničenou techniku, ekonomické ztráty i lidské životy. Když USA jako jediná země v historii aktivovaly článek 5 NATO, Evropa nezaváhala a věrně splnila své spojenecké závazky. Nastal tedy čas, aby Spojené státy uznaly svou odpovědnost. Pokud Trump chce účtovat spojenectví v dolarech, pak by měl nejprve začít splacením svého vlastního dluhu vůči Evropě.
Naše mysli se staly bitevním polem globální kognitivní války. Sociální sítě nenápadně, ale systematicky formují naše smýšlení, a světové mocnosti to moc dobře vědí. Využívají Facebook, Instagram, X, Telegram a další platformy jako nástroje v informačním boji, kde neexistují jasné hranice ani pravidla. Každý uživatel se stává pěšákem v této neviditelné válce – ať chce, nebo ne. A co je nejhorší? Je to boj, který žádný jednotlivý uživatel nemůže vyhrát.
Šéf Bílého domu Donald Trump se rozhodl přerušit vojenskou pomoc Ukrajině. Zahrává si s ohněm, který nakonec bude muset hasit sám. Kreml mezitím dostává přesně to, o co usiluje, aniž by musel budovat vlastní vyjednávací pozici, protože Trump to dělá za něj. Oslabuje ukrajinský odpor, až ho nakonec může zlomit úplně.
Přesně před třemi lety překročila ruská armáda hranice Ukrajiny, čímž rozpoutala ničím neospravedlnitelnou invazi, která v očích mezinárodního práva zůstává nelegálním aktem agrese. Tento útok neotřásl pouze samotnou Ukrajinou, ale jeho dopady postupně zasáhly celý svět – různými způsoby a v nebývalém rozsahu.
Ukrajinci odmítají účast na setkání s ruskými a americkými představiteli v rámci Mnichovské bezpečnostní konference, které avizoval americký prezident Donald Trump. Přesto, pokud by se rozhodli k jednání přistoupit, mohlo by to znamenat nejen první krok k míru, ale také symbolickou rehabilitaci Mnichova – města, jehož jméno je dodnes spojováno s historickou zradou. Zároveň by šlo o šanci pro Evropu, která postupně ztrácí svůj vliv pod tlakem Trumpova Bílého domu.
Evropská unie se nyní naplno potýká s důsledky druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Kontinent, kdysi dějiště brutálních konfliktů, se během posledních dekád proměnil v umírněnou a často bezradnou strukturu, která nedokáže efektivně čelit ruské hrozbě. Přesto existuje naděje – kombinace východoevropské odhodlanosti a nekonvenčního lídra v Bílém domě by mohla Evropu přimět k probuzení. Klíčová otázka zůstává: bude o svou vlastní záchranu vůbec usilovat?
Online bezpečnost čelí bezprecedentní výzvě. Sociální sítě, sdružující miliardy uživatelů, se mohou ocitnout pod kontrolou hrstky jedinců napojených na Bílý dům.
Dva vlivní muži, americký prezident Donald Trump a nejbohatší člověk světa Elon Musk, se ocitli v ostrém střetu s principy demokracie a ústavního pořádku. Zatímco Trump od prvních dnů v úřadu vede neúnavný boj proti ministerstvu spravedlnosti a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), Musk využívá svou platformu X k šíření propagandy a manipulaci veřejného mínění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud jeho země nebude přijata do NATO, jedinou bezpečnostní zárukou by bylo opětovné získání jaderných zbraní. Jakkoli bláznivě tento plán zní, pro Ukrajinu je naprosto klíčové, aby tyto zbraně měla k dispozici. Nikdy je však nedostane, a v dohledné době ani nevyrobí.
Donald Trump během svého prvního prezidentského období v letech 2017 až 2021 výrazně otřásl světovým politickým děním. Jako šéf Bílého domu prosazoval kroky, ke kterým by se jeho předchůdci neodvážili, a mnohdy šokoval nejen své odpůrce, ale i spojence. Nyní se triumfálně vrací k moci – silnější, ambicióznější a odhodlanější než kdy dřív.
Zatímco studená válka mohla být varováním a impulzem k modernizaci i hlubšímu pochopení důsledků ozbrojených konfliktů, globalizace spolu s lidskou povahou vedly k pravému opaku. Dnes stojíme na prahu dalšího globálního střetu, jehož následky by mohly být mnohem ničivější než ty, které přinesly předchozí dvě světové války.
22. března 2026 21:40
22. března 2026 19:58
22. března 2026 18:23
22. března 2026 16:49
22. března 2026 16:01
22. března 2026 14:52
22. března 2026 14:04
22. března 2026 13:17
22. března 2026 12:20
22. března 2026 11:38
22. března 2026 10:53
22. března 2026 10:06
22. března 2026 9:19
22. března 2026 8:35
Ornella Koktová je momentálně jednou z nejsledovanějších celebrit, což způsobila sama odchodem z úspěšného podcastu s někdejší kamarádkou Agátou Hanychovou. Její život je tak momentálně plný nových začátků. V pátek se Koktová poprvé ohlásila z nového domu.
Zdroj: Ludmila Plachá
Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News.
