Ruská vojska v okolí ukrajinské metropole Kyjeva spáchala válečné zločiny a existují o tom nezvratné důkazy. Ve své dnes zveřejněné zprávě to píše organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Organizace vedla rozhovory s desítkami obyvatel v obci Buča a dalších místech, kde se po odchodu ruských jednotek našly masové hroby. Rozhovory a fotografie zveřejnila AI ve zprávě s názvem "Už se nevrátí".
Rusko nepoužije na Ukrajině jaderné zbraně, řekl podle agentury TASS zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí Alexej Zajcev. Nebylo by to podle něj v souladu s cíli "speciální vojenské operace", jak Moskva označuje svou ozbrojenou agresi vůči sousední zemi.
Ukrajině pomohly v potopení ruského křižníku Moskva v dubnu v Černém moři informace z amerických rozvědek, uvedlo několik amerických médií. Pentagon ale v reakci na tyto zprávy zdůraznil, že USA neposkytly Ukrajině konkrétní informace, které by mohla použít k zacílení křižníku, a zdůraznil, že Spojené státy se nijak nepodílely na ukrajinském rozhodnutí provést na plavidlo útok.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 223 dětí, uvedl dnes úřad ukrajinské generální prokurátorky podle agentury Ukrinform. Dalších 408 nezletilých Ukrajinců bylo podle něj zraněno. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) ve čtvrtek uvedlo, že může potvrdit 3280 zabitých civilistů v důsledku bojů, z toho 231 dětí.
Dva a půl měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu se pozornost stále upírá na nejasnou situaci v Mariupolu a tamní ocelárny Azovstal, kde podle ukrajinských obránců pokračují těžké boje. Kreml dnes naopak odmítl, že by ruští vojáci na tuto poslední baštu ukrajinského odporu útočili. Diplomatickou dohru dnes měly nedávné výroky o Židech a Adolfu Hitlerovi ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, které pobouřily i Izrael. Moskva se za ně podle izraelského premiéra Naftaliho Bennetta omluvila. V Polsku se dnes na mezinárodní konferenci na pomoc Ukrajině vybralo 6,5 miliardy dolarů (152 miliard korun), desítkami milionů eur přispěly i evropské země včetně Česka.
Když se ruští vojáci na konci března stáhli z Buče, zelenajícího se města nedaleko ukrajinského hlavního města, zanechali za sebou, na očích celému světu, připomínky své vražedné okupace. Ulice byly poseté těly mrtvých. Z malebných domů zůstaly jen trosky. Pole nedaleko místního kostela se proměnilo v masový hrob, píše agentura Reuters.
Zcela novým fenoménem v monitorování válečného konfliktu jsou elektronické důkazy z Ukrajiny, ať už ve formě SMS a MMS zpráv či audiohovorů a videohovorů. Novinářům to dnes řekla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Poznatků je podle ní velké množství a česká policie je nyní především musí analyzovat. Zdůraznila, že jde teprve o prvotní šetření.
Ukrajinské jednotky přešly u Charkova a Izjumu na východě země do protiútoku, uvedl dnes náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj ve zprávě o svém rozhovoru s nejvýše postaveným americkým generálem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleym. Současně požádal Spojené státy, aby Ukrajině dodaly moderní raketomety HIMARS a MLRS.
Kreml dnes podle agentury TASS odmítl, že by ruští vojáci útočili na areál ocelárny Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu. Podle Kyjeva se ale na místě odehrávají tvrdé boje. Ukrajinská prezidentská kancelář dnes oznámila, že obráncům se podařilo z oceláren vytlačit ruské síly, které se do areálu probojovaly ve středu. Zástupce velitele pluku Azov, který ocelárny brání, na sociálních sítích vyzval k evakuaci civilistů, kteří se v komplexu ukrývají, i zraněných vojáků, a upozornil, že bojovníkům se nedostává adekvátní zdravotnické pomoci.
Bělorusko dělá všechno, co je v jeho silách, aby pomohlo ukončit válku na Ukrajině, snahu o mír ale hatí Kyjev svým nezájmem o mírová jednání. V rozhovoru pro agenturu AP to dnes řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Do města Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ve středu dorazilo něco přes 300 civilistů, kteří byli evakuovaní z bojových či okupovaných zón na jihu země včetně přístavu Mariupol. Pozdě večer to oznámili představitelé OSN a vlády v Kyjevě. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková mluvila o 344 evakuovaných, zda mezi nimi byl i někdo z obléhaných mariupolských oceláren Azovstal, ale nebylo jasné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se spojil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem a mluvil s ním o "skandálních" a naprosto nepřijatelných poznámkách" šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova. Informuje o tom agentura Reuters s odkazem na video zveřejněné Zelenským. Lavrov o víkendu mimo jiné prohlásil, že vůdce nacistického Německa Adolf Hitler byl židovského původu, což Bennet v pondělí označil za lež.
Ruské jednotky pronikly do oceláren Azovstal a o tuto poslední ukrajinskou baštu v Mariupolu se nyní tvrdě bojuje, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O těžkých bojích o ocelárny dnes v televizi hovořil i starosta Mariupolu.
Drtivá většina houfnic, které Spojené státy slíbily ukrajinské armádě, už je "v ukrajinských rukách", sdělil dnes novinářům vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Ukrajinci údajně za tři týdny od oznámení prvních dodávek převzali 90 procent z 90 vyčleněných dělostřeleckých systémů. Podle Washingtonu i Londýna se ruská armáda snaží bombardováním napříč Ukrajinou narušit zásobování včetně přesunu zbraní.
Na Ukrajině pokračují snahy o evakuaci Mariupolu, který je již téměř celý pod kontrolou ruských vojsk. Podle webu Ukrajinska pravda do oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v Mariupolu, pronikly ruské síly. Na místě se odehrávají těžké boje.
Mezi všemi hrůzami, které se odehrály během války na Ukrajině, vyniká ruské bombardování činoherního divadla v Mariupolu z 16. března jako dosud nejsmrtelnější známý útok proti civilistům. Napsala to dnes agentura AP, která na základě svého vyšetřování uvádí, že při této tragédii ve skutečnosti zemřelo více lidí, než se dosud odhadovalo.
Rusko považuje za legitimní útočit na Ukrajině na vozidla převážející zbraně dodávané Severoatlantickou aliancí ukrajinským silám, řekl dnes podle TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prohlásil také, že ukrajinské přístavní město Mariupol je pod kontrolou ruských sil a že Rusko se nadále snaží přesvědčit "zbytky" ukrajinských vojáků, aby propustili civilisty, kteří se ukrývají v tamních ocelárnách Azovstal.
V Mariupolu obléhaném na jihovýchodě Ukrajiny ruskými jednotkami je stále uvězněno asi 100.000 civilistů. Přes 200 z nich se spolu s obránci města ukrývá v rozsáhlých ocelárnách Azovstal, řekl podle agentury Reuters starosta města Vadym Bojčenko. Ruské síly také dnes na ocelárny dál útočí. Na různých místech v Doněcké oblasti dnes při ruském ostřelování zemřelo nejméně devět civilistů, ruské útoky v Záporožské oblasti si vyžádaly dva životy a u Charkova jednu oběť, uvedl portál Ukrajinska pravda.
Ve Lvově, v Dnipru, u Kyjeva a Kirovohradské oblasti zahřměly dnes večer silné výbuchy. Podle ukrajinských médií šlo o další ostřelování ukrajinských měst ruskými raketami a střelami s plochou dráhou letu.
Tisíce amatérských detektivů z pohodlí svých domovů během války na Ukrajině sdílejí své poznatky o válečných zločinech a pohybech vojáků, píše Deutsche Welle (DW) na svém webu. Tito sherlockové z twitteru, jak je nazývá, podle ní doufají, že jejich práce bude jednoho dne použita u soudu. A také dospívají.
Ruský prezident Vladimir Putin by mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku, a to již 9. května, kdy se v Rusku slaví vítězství nad nacistickým Německem. Podle stanice CNN si to myslí někteří američtí a další západní představitelé. Tento krok by Putinovi umožnil nařídit plnou mobilizaci ruských záložníků.
Papež František už v březnu nabídl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi schůzku ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Zatím od Putina nedostal odpověď. Hlava katolické církve to řekla v rozhovoru, který dnes zveřejnil italský deník Corriere della Sera. Papež také potvrdil, že nepojede do Kyjeva, nejdříve se prý musí setkat s Putinem.
Rusko přesměrovalo internetový provoz v okupované ukrajinské Chersonské oblasti na ruskou komunikační infrastrukturu. Uvedla to nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu. Cílem kroku je zřejmě upevnit kontrolu Moskvy nad touto jihoukrajinskou oblastí, o které Rusko tvrdí, že ji má plně pod kontrolou, píše agentura Reuters.
4. října 2026 21:51
4. října 2026 20:08
4. října 2026 18:32
4. října 2026 17:26
Díky, že můžem zahajuje sérii aktivit k 90. výročí narození Václava Havla zveřejněním nových dat analytického ústavu STEM. Ta ukazují překvapivý generační rozdíl: nejpozitivněji hodnotí Havlovo prezidentské působení nejmladší dospělá generace – tedy lidé, kteří jeho prezidentství nezažili nebo si ho nepamatují. Ve věku 18 až 29 let hodnotí Havlovu roli ve vývoji země po listopadu 1989 kladně 88 procent respondentů, zatímco mezi lidmi staršími 60 let je to 60 procent.
Zdroj: Jiří Hrubý
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který tento týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
