Regionální volby v Berlíně, které se dnes konaly spolu se spolkovými volbami, skončily těsným výsledkem. Odhady veřejnoprávní televize ZDF za vítěze voleb do berlínské Poslanecké sněmovny považují sociální demokracii (SPD), veřejnoprávní televize ARD první místo připsala Zeleným. V obou případech ale obě strany od sebe dělí jen desetiny procentního bodu, o vítězi tak stále není rozhodnuto.
Křesťansko-sociální unie (CSU), která je největší politická síla v Bavorsku a která je tradiční sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové, v dnešních německých volbách zřejmě těsně překonala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu.
V některých volebních místnostech v Berlíně se dnes hlasovalo i hodinu a půl po oficiálním konci voleb. Na mnoha místech se totiž tvořily kvůli problémům s lístky dlouhé fronty a volební komisaři chtěli umožnit všem, kteří dorazili včas, aby odevzdali svůj hlas.
Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet není s výsledky parlamentních voleb spokojen, svým příznivcům ale slíbil, že bude nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Výrazně spokojenější byl Laschetův sociálnědemokratický sok Olaf Scholz, který prohlásil, že učiní vše, aby příštím německým kancléřem byl právě on. Odhady ukazují na velice těsný výsledek, který mírný náskok v podobě jednoho procentního bodu přisuzuje sociální demokracii (SPD).
Podle dosavadních prognóz a výsledků zvítězili v německých volbách sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze, kteří jen těsně předběhli CDU/CSU Armina Lascheta. Zatímco pro Scholze je výsledek voleb úspěch, lídr současné vládnoucí strany jej považuje za zklamání.
Prognózy německých veřejnoprávních stanic ARD i ZDF neumožňují sociálním demokratům (SPD) Olafa Scholze sestavit vládu se Zelenými a postkomunistickou Levicí. Proti takové koalici varovala konzervativní unie CDU/CSU kancléřského kandidáta Armina Lascheta, podle kterého by to znamenalo politické zemětřesení.
Voliči v Německu od rána vybírají nové poslance Spolkového sněmu, a rozhodují tak i o nové spolkové vládě, kterou po 16 letech již nepovede konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle analytiků se souboj o kancléřský úřad zúžil na sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a konzervativce (CDU/CSU) Armina Lascheta.
Průběžná účast v dnešních německých volbách do Spolkového sněmu ve 14:00 činila 36,5 procenta, v roce 2017 do tohoto termínu hlasovalo 41,1 procenta oprávněných voličů.
Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet se dnes ve volební místnosti dopustil faux pas. Tak německá média označují situaci, kdy si Laschet u volební urny nedával pozor na hlasovací lístek, ze kterého bylo patrné, že podle očekávání oběma svými hlasy podpořil svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU).
Při hlasování v dnešních parlamentních volbách v Německu je nutné mít kvůli opatřením proti šíření koronaviru nasazený ve volební místnosti respirátor či roušku. Některá města v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se ale rozhodla vyjít vstříc i těm, kteří si odmítají zakrývat nos a ústa. Volební lístky mohou házet do mobilních uren, které komisaři vynesou před volební místnosti, informovala stanice WDR.
Až 40 procent německých voličů do poslední chvíle nevědělo, zda vůbec v dnešních parlamentních volbách volit, nebo komu dát hlas. Němci mířící dnes do berlínských volebních místností v rozhovorech s ČTK většinou uváděli, že představu o tom, koho podpoří, měli již dříve, několik jich ale připustilo, že rozhodování letos nebylo jednoduché. I přes váhání se ale nenechali zlákat slunečným počasím, které dnes v Berlíně panuje, a místo na výlet mimo město se vydali k volebním urnám.
Jděte k volbám a rozhodněte, jakým směrem se má v příštích čtyřech letech Německo ubírat. Více než 60 milionů oprávněných voličů k tomu dnes vyzval německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Sám šel příkladem už dopoledne a odevzdal svůj hlas ve volební místnosti v poklidné vilové čtvrti Dahlem na jihozápadě Berlína. Voliče, které ČTK oslovila u základní školy, v níž prezident volil, ale hlava státu příliš přesvědčovat nemusela. Shodují se, že je pro ně volební den svátkem i občanskou povinností.
V Německu probíhají parlamentní volby, které po 16 letech ukončí kancléřskou éru Angely Merkelové z konzervativní unie CDU/CSU. O nástupnictví v čele Německa se otevřeně hlásí trojice kandidátů - sociální demokrat Olaf Scholz (SPD), konzervativec Armin Laschet (CDU/CSU) a Annalena Baerbocková z ekologické strany Zelených.
O poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu se dnes v Německu uchází řada osobností, které mají blízké vazby na Česko a Slovensko. Znovu kandidují nejen poslanci, kteří žijí na pomezí s Českem, takže je pro ně přeshraniční propojení regionů osobně důležité, ale také ti, kteří z někdejšího Československa pocházejí.
O podobě budoucí německé vlády by se s nadsázkou dalo říci, že jedinou jistotou je, že v ní nebude zastoupena protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která má nálepku populistické až krajně pravicové strany a se kterou ostatní strany spolupracovat nechtějí.
V německých parlamentních může hlasovat 60,4 milionu německých občanů, z nichž 2,8 milionu jsou mladí lidé, kteří mohou volit poprvé. Spolkové volby budou premiérou například pro Ginu Ostertagovou z Mohuče nebo Berlíňana Malteho Joostena, které dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová provázela prakticky celý jejich život.
Německo dnes vybírá nové složení Spolkového sněmu, a tím i nástupce konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která po 16 letech v čele země odchází z politiky. Souboj o kancléřský post se podle analytiků odehraje mezi konzervativcem Arminem Laschetem a sociálním demokratem Olafem Scholzem.
Olaf Scholz věří, že jeho sociální demokracie (SPD) v neděli v německých parlamentních volbách zvítězí a bude moci prosadit svůj program. Jak by chtěl Německo změnit, vysvětloval dnes na své poslední předvolební akci, kterou uspořádal na malém náměstí v severní části Postupimi. Že se po šestnácti letech vlády Angely Merkelové postaví do čela země právě současný ministr financí, věří i jeho příznivci, které ČTK v braniborské metropoli oslovila.
O přízeň německých voličů se v parlamentních volbách za týden v neděli uchází 47 stran. Nabídka politických programů je natolik pestrá, že vybrat si může skutečně každý od komunistů, přes neonacisty, zahrádkáře, ochránce zvířat až po recesisty.
Německé politické strany využily zbývající den do parlamentních voleb, aby se pokusily získat nerozhodnuté voliče, kterých do posledních okamžiků zůstává podle průzkumů až 40 procent.
Volební místnosti v Německu se sice otevřou až v neděli, ještě předtím ale miliony lidí odevzdaly svůj hlas poštou. Očekává se, že podíl poštovních hlasů by vůči těm prezenčním mohl být vyrovnaný. Důvodem je nejen rok od roku vyšší obliba korespondenčního hlasování, ale také trvající pandemie nemoci covid-19.
Německý Spolkový sněm by mohl mít po nedělních parlamentních volbách více než 900 poslanců. Vyplývá to z propočtu výzkumníka Roberta Vehrkampa, o kterém dnes informovala agentura DPA. V ideálním případě by mělo být německých poslanců 598, kvůli složitému volebnímu systému jich ovšem v končícím volebním období bylo dosud rekordních 709.
Nedělní německé volby a následný odchod kancléřky Angely Merkelové nezmění jen vládní poměry v Berlíně, ale ovlivní i nejbližší budoucnost evropské politiky v Bruselu. Merkelovou považovali mnozí politici za záruku stability Evropské unie, zároveň ale od ní nečekali výrazné kroky v posilování globální role Evropy či vnitřních sporů o evropské hodnoty, které budou výzvami pro jejího nástupce.
12:24
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě
Na neplatné bankovky v oběhu upozornila policie ve čtvrtek na sociálních sítích. Na Vysočině totiž došlo k několika případům platby falešnými dvoutisícovkami. Lidé by podle strážců zákona měli zvýšit svou ostražitost.
