Během posledních dvou nocí došlo k intenzivní výměně masivních útoků mezi Ruskem a Ukrajinou, zaměřených především na kritickou infrastrukturu. Moskva uvedla, že její údery v noci na středu byly odvetou za úterní ukrajinský útok západními zbraněmi na Brjanskou oblast. Tato eskalace konfliktu opět poukazuje na neustávající napětí a devastující dopady vojenských operací na obě strany.
Od anexe Krymského poloostrova Ruskou federací v roce 2014 postrádá Západ jednu klíčovou vlastnost – odvahu. Moskva za svou nelegální invazi čelila pouze ekonomickým sankcím a symbolickému pokárání, které nedokázaly změnit její chování. O několik let později se vztahy mezi Západem a Ruskem vrátily do relativního normálu, jako by na Krymu nikdy nedošlo k porušení mezinárodního práva.
Baltské moře se za poslední roky stalo jednou z nejdůležitějších oblastí, kde se přetahují o moc Rusko a Severoatlantická aliance. Moskva by ráda měla větší vliv nad celým pobaltským regionem a lepší přístup ke světovému oceánu, protiakce NATO jí v tom ale zabraňují. Opakované sabotáže způsobily výrazný nárůst vojenské přítomnosti aliance.
Dánové jsou neklidní, Francouzi zuří. Tak se dá popsat aktuální nálada v Evropě vyvolaná výrokem amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Spojené státy potřebují Grónsko kvůli národní bezpečnosti. Dánský král se i proto rozhodl pro změnu svého erbu, na němž nyní vyniká, že Grónsko skutečně patří Dánsku.
Rétorika budoucího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa naznačuje, že ke spojencům ze Severoatlantické aliance zachová daleko tvrdší přístup, než jak tomu bylo při jeho prvním vládnutí. Pokud dojde k ozbrojené invazi USA do Grónska nebo Kanady, existuje jen velmi málo způsobů, jak se jí bránit. Smlouva o NATO s tím nepočítá a Smlouva o EU jí je podřízená.
Vysoce postavený íránský generál uznal porážku Íránu v Sýrii a dodal, že Rusové Teherán zklamali nezapojením se do ochrany režimu Bašára Asada. Spojené státy mezitím neučinily ještě žádné konkrétnější kroky, protože čekají na nástup nového prezidenta Donalda Trumpa. Odstranit označení HTS coby teroristické organizace ale současný lídr Joe Biden odmítl.
Bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba nedávno naznačil, jak by Ukrajina měla přistupovat k míru s Ruskem. Jeho slova fakticky znamenají, že ukrajinský odpor může uškodit Moskvě stejně jako Japonské císařství uškodilo imperiálnímu Rusku začátkem 20. století. Cena za to však bude obrovská.
Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump má dobrý potenciál skutečně vyřešit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Záleží však, jak se k celé věci postaví. Ústupky kterékoli straně způsobí nespokojenost na straně druhé, přičemž Washington ani nemá jistotu podpory ze strany evropských spojenců.
Rozkol mezi bratrskými národy nabral na obrátkách. Poláci nepozvali maďarského zástupce na oficiální páteční zahájení jejich předsednictví v Radě EU. Vztahy obou zemí klesají k bodu mrazu. Polsko je v ohrožení kvůli proruské politice maďarského politického establishmentu pod vedením Viktora Orbána – a nenechává si to líbit. Vývoj v jejich vztazích může poukazovat na to, kam se vydají Češi a Slováci.
Američtí vyšetřovatelé hledají spojitost mezi dvěma útoky, které se v posledních dnech odehrály v nevadském Las Vegas a louisianském New Orleans. Způsob, jakým útoky oba útočníci provedli, odpovídá jednoduchým a nízkonákladovým metodám Islámského státu.
Britská stanice BBC přinesla exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny, kde její reportéři zpovídali členy minometné jednotky známé pod přezdívkou „Černá smečka“. Všichni členové této jednotky se do války zapojili dobrovolně a v současnosti se snaží zabránit obklíčení obce Kurachove, která se nachází nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Budoucí americký prezident Donald Trump promluvil o tom, že by Spojené státy měly zabrat Kanadu, Panamský průplav a Grónsko. Kanada jeho tvrzení důrazně odmítla s tím, že o její nezávislosti se nedá vyjednávat. Dánsko, pod něhož Grónsko spadá, se Trumpovým plánům spíše vysmáli.
Ukrajinské ozbrojené síly v pátek zajaly prvního severokorejského vojáka, který nakonec podlehl vážným bojovým zraněním.
Evropská unie je ekonomický obr, chová se ale jako politický trpaslík. Ukazuje to především dění ve spojitosti s lednovým Donalda Trumpa na post šéfa Bílého domu.
Válka na Ukrajině není jen o zbraních, ale také o ekonomice a politice. Evropské sankce nejsou důsledně dodržovány, a politická gesta nenahrazují skutečné kroky. Klíčová je efektivní podpora Ukrajiny, včetně využití systémů protivzdušné obrany NATO. Řekl to bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, který byl hostem podcastu Zbytečná válka.
První pololetí příštího roku může znamenat zásadní zlom pro evropskou bezpečnost a obranu. Polsko převezme předsednictví v Radě Evropské unie a svou pozornost zaměří především na otázky bezpečnosti. V Bílém domě se ujme úřadu Donald Trump, známý svou nekompromisní politikou, a na postu šéfky unijní diplomacie bude působit jestřábí Kaja Kallasová, která je odhodlaná čelit ruské hrozbě.
Mladá dívka se stala obětí brutálního mučení a znásilnění na Liberecku, kde ji násilník dva dny věznil. Po návratu v zuboženém stavu nenašla pomoc ani na policii, která její případ podle dostupných tvrzení zanedbala. Událost vyvolala vlnu kritiky a šetří ji Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Orhan Dragas, srbský expert na mezinárodní bezpečnost, ve svém nedávném komentáři pro server Kyiv Post vylíčil, že Rusko je „na velkém školním dvoře geopolitiky školním rváčem, který vám slibuje ochranu, když čelíte vážné hrozbě“.
Kontroverzní americký moderátor Tucker Carlson provedl další rozhovor s vysoce postaveným ruským politikem. Tentokrát vyzpovídal šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova.
Situace v Gruzii připomíná Ukrajinu v roce 2014 – masové protesty, vládní represivní reakce a obavy ze sbližování s Ruskem. Většina Gruzínců podporuje vstup do EU, avšak vláda straní „pragmatickému“ přístupu, aby předešla konfrontaci s Moskvou. Opozice to kritizuje jako kapitulaci. Protesty sílí, zatímco geopolitické napětí zastiňuje evropské ambice země.
17. ledna 2025 21:33
17. ledna 2025 20:22
17. ledna 2025 19:34
17. ledna 2025 18:12
17. ledna 2025 16:44
17. ledna 2025 16:23
17. ledna 2025 16:16
Severní Korea znovu varovala, že v reakci na vojenské cvičení mezi Jižní Koreou, Spojenými státy a Japonskem intenzivněji využije své právo na sebeobranu. Tato ostrá prohlášení přišla poté, co tyto tři země ve středu na Korejském poloostrově provedly společné vzdušné manévry zahrnující americké bombardéry B-1B.
Zdroj: Libor Novák
