Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mimořádné jednání v centrále NATO: Rusko otevřeně použilo sílu vůči ukrajinským lodím

Summit NATO v Newportu, Velká Británie (4.-5. září 2014)
Summit NATO v Newportu, Velká Británie (4.-5. září 2014)
Foto: NATO

Nedělní incident v Kerčském průlivu u Krymu je velmi vážný, neboť Rusko tam otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po dnešním mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

Ruské speciální jednotky v neděli zadržely u Kerčského průlivu tři lodě ukrajinského námořnictva. Rusové přitom na plavidla stříleli a tři námořníky zranili.

"Použití vojenské síly proti ukrajinským lodím a námořníkům nemá žádné opodstatnění," zdůraznil generální tajemník aliance. "Viděli jsme, jak střílejí na ukrajinské lodě. Viděli jsme, že se plavidel zmocnili a zajali námořníky. A viděli jsme, že někteří ze zajatých byli zraněni," vypočetl Stoltenberg.

Rusko podle něj musí pochopit, že jeho kroky mají své důsledky. Nedělní dění v Kerčském průlivu zapadá do vzorce ruského chování v posledních sedmi letech, podotkl generální tajemník NATO.

Na otázku, jak konkrétně nyní aliance na vývoj v Azovském moři zareaguje, Stoltenberg odpověděl výčtem kroků, které už vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou členské země aliance uskutečnily, zmínil se například o sankčních opatřeních či o posilování NATO ve východní Evropě.

Ruský postup už kritizovala Evropská unie i západní státy, nejhlasitějším a společným požadavkem je okamžité propuštění zadržovaných plavidel i lidí.

NATO dnes podle Stoltenberga vyzvalo Rusko, aby zajistilo nerušený přístup do ukrajinských přístavů a svobodu plavby v Azovském moři a Kerčském průlivu. "A voláme také po klidu a umírněnosti. Incident je připomínkou, že na Ukrajině je válka. A pokračuje už déle než čtyři roky," poznamenal generální tajemník NATO.

O mimořádné svolání Komise NATO-Ukrajina Stoltenberga dnes ráno telefonicky požádal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Spojenci dnes znovu zopakovali dlouhodobý postoj aliance, která ruskou anexi Krymu pokládá za nelegální a odsuzuje ruskou podporu separatistům v samozvaných republikách na východě Ukrajiny.

"NATO dál Ukrajinu silně podporuje prakticky i politicky," řekl Stoltenberg.

Ukrajinský prezident Porošenko už podepsal výnos, který v zemi zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost by měli ještě dnes hlasovat ukrajinští poslanci na svém mimořádném zasedání. Porošenko dnes prý Stoltenberga ujistil, že krok nebude hrozbou pro práci ukrajinských demokratických institucí ani nebude znamenat problémy pro blížící se prezidentské volby v zemi. "Pro nás je to důležité," upozornil generální tajemník.

Témata:  Jens Stoltenberg NATO (Severoatlantická aliance) Rusko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

25. dubna 2024 18:40

Loňská střelba na FF UK významněji zasáhla kolem 9000 lidí

Loňská tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a s ní související události psychicky významněji zasáhly kolem 9000 lidí v Česku. Krizovou intervenci jim poskytovaly stovky odborníků. Ve zprávě o poskytnuté psychosociální pomoci to ve čtvrtek uvedla česká policie.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy