Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stabilitu Notre-Dame zkoumají statici. Obnova má trvat 20 let

Požár katedrály Notre-Dame
Požár katedrály Notre-Dame
Foto: Twitter

Požár pařížské katedrály Notre-Dame, který vypukl v pondělí večer, se podařilo zcela uhasit až dnes dopoledne. Na místě zůstává asi stovka hasičů, kteří dohlížejí na bezpečnost požářiště. Odborníci zjišťují, do jaké míry byla porušena statika stavby.

Shořela střecha, zřítila se část klenby a vysoká věž, nicméně většinu uměleckých a liturgických předmětů se podařilo zachránit. Vyjádření lítosti nad zničením kulturního symbolu Francie a podle některých i Evropy přicházejí z celého světa, mimo jiné také od amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo z České republiky, spolu s nabídkami pomoci při obnově katedrály.

Prezident Emmanuel Macron večer oznámil, že si přeje, aby byla katedrála obnovena do pěti let. Odborníci ale odhadují spíše deset až 20 let.

Příčina požáru chrámu, který procházel rozsáhlou renovací, zatím není známá. Pařížský prokurátor Rémy Heitz ale oznámil, že zatím není žádný důvod domnívat se, že oheň byl založen úmyslně. Vyšetřovací tým má přes 50 lidí. Vyslechnuto bylo asi 30 lidí, mimo jiné řemeslníci, kteří pracovali na opravě katedrály.

Podle ministra kultury Francka Riestera se z hořícího chrámu podařilo zachránit větší část cenných uměleckých a liturgických předmětů. V bezpečí je například trnová koruna či roucho svatého Ludvíka, požár přečkalo i rozetové vitrážové okno na severní fasádě či varhany. Zachránit se podařilo sousoší Piety nebo některé vzácné obrazy. Ředitel sbírek Notre-Dame Laurent Prades řekl agentuře AP, že jediným zcela zničeným kusem je hlavní oltář, nainstalovaný v roce 1989.

Lítost kvůli poškození devět století staré významné pařížské památky vyjádřila řada státníků. Vzkazy podpory adresované francouzským občanům a politickým představitelům přišly od papeže Františka, amerického prezidenta Trumpa, ruského prezidenta Vladimira Putina, od vrcholných představitelů EU, ale i z Japonska či Libanonu a také od představitelů světových církví.

Patriarcha koptských křesťanů Tavadros II. uvedl, že poškozená katedrála je "ztrátou pro celé lidstvo". Imám káhirské mešity Al-Azhar, šajch Muhammad Ahmad Tájib, na facebooku napsal: "Naše srdce jsou s našimi bratry ve Francii." Vatikánský ministr kultury, kardinál Gianfranco Ravasi, katedrálu přirovnal k živé bytosti a vyjádřil přesvědčení, že po obnově opět bude "tlukoucím srdcem Francie".

Nabídky konkrétní pomoci, včetně finančních příspěvků, přichází z celého světa. Asistenci v podobě expertů nabídl například Vatikán i Česko.

Pomoc prostřednictvím svých restaurátorských dílen a ateliérů je připraven poskytnout Pražský hrad, napsal Macronovi prezident Miloš Zeman. Nabídku pomoci, včetně finanční, avizoval i premiér Andrej Babiš. Ministr kultury Antonín Staněk už v pondělí nabídl pomoc českých odborníků při obnově chrámu a dnes uvedl, že jeho úřad chystá veřejnou sbírku.

Finance přislíbili i významní francouzští podnikatelé. Na obnovu katedrály se už od velkých dárců z francouzských podnikatelských kruhů sešlo přes 600 milionů eur (přes 15 miliard korun) Například rodina Arnaultových a její koncern LVMH oznámily, že věnují 200 milionů eur. Sto milionů eur chce darovat energetická společnost Total a stejnou částuku nabídl i miliardář François-Henri Pinault, šéf mezinárodní skupiny Kering.

Také šéf europarlamentu Antonio Tajani vyzval poslance, aby na rekonstrukci přispěli denním platem. Pokud apelu uposlechne všech 751 europoslanců, shromáždí asi 330.000 eur (kolem 8,4 milionu korun).

Podle restaurátorů a památkářů, které oslovila ČTK, bude rekonstrukce katedrály trvat možná i déle než deset let. Obnovu takto významné stavby ze středověku nelze uspěchat a důležité bude maximálně využít původní technologie.

Témata:  požár katedrály Notre-Dame katedrála Notre-Dame Paříž Emmanuel Macron Francie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.