Francie potřebuje ozdravné období, řekla bez nabídky řešení krize premiérka

Protesty začaly jako hnutí vedené odbory proti důchodové reformě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Pak se obrátily proti samotné hlavě státu, když Macronova vláda návrh zákona prosadila bez hlasování v parlamentu.

Ačkoli klesající počet účastníků naznačuje, že protesty patrně ztrácejí na síle, reforma je hluboce nepopulární. Podtrhuje také Macronovu oslabenou pozici ve chvíli, kdy nemá jistou většinu v Národním shromáždění.

"Musíme být mimořádně opatrní, abychom na věci netlačili. Musíme je nechat odpočívat. Země potřebuje uklidnit," řekla Borneová listu Le Monde. Podle odborů je jediným východiskem z krize zrušení legislativy, což vláda odmítá.

"Pokud opravdu chcete uklidnění, musíte tuto reformu odložit," řekl televizi BFM TV předseda odborové konfederace CFDT Laurent Berger. CFDT patří k největším odborovým organizacím ve Francii.

Další den stávek odbory ohlásily na 13. dubna - den předtím, než se k Macronově důchodové reformě vyjádří francouzská Ústavní rada, která rozhodne o jejím osudu. Ústavní rada má pravomoc návrh zákona - nebo jeho část - zrušit, pokud se domnívá, že porušuje ústavu, ale jen zřídkakdy odmítá celý právní předpis. Pokud se přikloní na stranu vlády, bude to znamenat definitivní zelenou pro zavedení nepopulární reformy.

Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.

Témata:  Élisabeth Borneová,  Francie