Ruská armáda se přeskupuje, dají se čekat další útoky, řekl šéf NATO

Rusko v úterý oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země. Velení ukrajinské armády poté uvedlo, že zaznamenalo stahování některých jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti směrem do Běloruska, hromadný odchod však nenastal. Kyjev i jeho západní spojenci se obávají, že cílem Ruska může být rozhodující ofenziva na východě Ukrajiny.

"Rusko se pokouší přeskupit, dozásobit a posílit svou ofenzivu v oblasti Donbasu. Zároveň udržuje pod tlakem Kyjev a další města. Takže můžeme očekávat další útoky, které přinesou ještě více utrpení," řekl dnes novinářům Stoltenberg při prezentaci výroční zprávy aliance za rok 2021.

Zástupce náčelníka štábu ukrajinských pozemních sil Oleksandr Gruzevič dnes novinářům řekl, že za uplynulou noc ukrajinská strana zaznamenala stažení 700 kusů ruské vojenské techniky od Kyjeva směrem k běloruské hranici. Podle Gruzeviče existuje možnost, že některé ze stahovaných jednotek se objeví později v Donbasu. Gruzevič upozornil, že u Kyjeva zůstává nezanedbatelné množství ruských sil, které pokračují v raketových úderech na hlavní město. "Není se čeho bát, ale uškodit můžou," citovaly ho internetové noviny Ukrajinska pravda. Gruzevič také vyjádřil přesvědčení, že do Kyjeva nepřátelská vojska nevstoupí.

Podle Stoltenberga loni sedmým rokem v řadě rostly obranné výdaje evropských členů NATO a Kanady, když v reálných číslech stouply o 3,1 procenta. Stoltenberg ocenil, že se k dalšímu zvyšování armádních rozpočtů přihlásily všechny členské země, které by v nejbližších letech měly dosáhnout dříve stanoveného podílu dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

"Ruská agrese přiměla spojence ještě více usilovat o naplnění dřívějšího závazku," konstatoval Stoltenberg s odkazem na dvouprocentní práh, na němž se aliance shodla v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Řada států NATO v minulých letech i s ohledem na dopady koronavirové krize z dříve přijatého závazku slevovala a jejich obranné výdaje rostly pomaleji, než bylo nutné k dosažení dvou procent do slíbeného roku 2024. Podle výroční zprávy se loni přes dvouprocentní hranici dostalo osm ze 30 aliančních zemí - Řecko, Spojené státy, Polsko, Británie, Chorvatsko a trojice pobaltských států. Blížit se mu začala Francie, Rumunsko, Norsko, Slovensko či Maďarsko.

Mezi desítkou zemí, jejichž výdaje nedosáhly ani 1,5 procenta HDP, bylo vedle Německa, Nizozemska či Španělska také Česko, které podle statistik odhadovaných aliancí vynaložilo na obranu 1,4 procenta HDP. Praha však stejně jako Berlín začala v reakci na ruský útok hovořit o výrazném zvyšování peněz pro armádu.

Témata:  Jens Stoltenberg,  Ruská armáda,  válka na Ukrajině,  NATO (Severoatlantická aliance)