Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stoltenberg: NATO u Ukrajiny doufá v dobré řešení, ale připravuje se na nejhorší

Summit NATO, Jens Stoltenberg
Summit NATO, Jens Stoltenberg
Foto: NATO

NATO doufá v dobré vyřešení vypjaté situace okolo Ukrajiny a Ruska, je ale připraveno na nejhorší, řekl dnes generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. NATO podle něj Moskvě nabídlo jednání o zlepšení vzájemných vztahů, odmítá ale vyslyšet ruský požadavek, aby aliance mezi své členy nepřijala Ukrajinu, píší tiskové agentury.

"Napětí stoupá," řekl Stoltenberg na tiskové konferenci v Bruselu. "Vidíme další vojáky nejenom na Ukrajině a v jejím okolí, ale nyní i v Bělorusku, kde Rusko nasazuje tisíce vojáků, stovky letounů, systémy protivzdušné obrany S-400 a mnoho dalších vyspělých technologií," uvedl Stoltenberg, podle kterého se to vše odehrává pod záminkou cvičení. O posilování pozic ruské armády v Bělorusku dnes informovala i polská média.

"Dnes večer jsme Rusku předali písemný návrh 30 spojenců NATO, který zahrnuje široký záběr témat. ... Znovu se snažíme s Ruskem jít cestou dialogu, jsme ale zároveň připraveni na nejhorší," uvedl Stoltenberg. Odpověď na své bezpečnostní požadavky dnes Moskva obdržela písemně i od Washingtonu. Podle šéfa NATO aliance mimo jiné ruské vládě učinila konkrétní návrh ohledně znovuotevření zastupitelských institucí v Moskvě a v Bruselu.

Obdržení návrhu NATO podle agentury Interfax potvrdil náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško. "Přečteme si jej. Prostudujeme jej. Našim partnerům trvalo náš projekt prostudovat téměř měsíc a půl," řekl Gruško.

"Politické řešení je stále možné, ale Rusko se musí zapojit do snížení napětí a zasednout k vyjednávacímu stolu," řekl Stoltenberg. "Jsme připraveni vyslyšet obavy Ruska a reálně diskutovat o zachování a posílení základních principů evropské bezpečnosti," dodal šéf aliance, podle kterého však takové principy zahrnují i právo všech států na vlastní rozhodování.

Rusko v posledních týdnech rozmístilo u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by připravovalo útok proti svému sousedovi.

Právě možnost přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance se stala jedním z ústředních bodů současné krize. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu jako členský stát aliance. Západ naopak trvá na politice otevřených dveří.

Témata:  Jens Stoltenberg NATO (Severoatlantická aliance) Ukrajina Rusko

Související

Aktuálně se děje

1. března 2026 11:14

1. března 2026 10:07

Clinton vypovídal o Epsteinovi. Dojemně před výborem bránil Hillary

Bývalý americký prezident Bill Clinton v pátek 27. února absolvoval dlouho očekávané slyšení před sněmovním výborem pro dohled v New Yorku. Výpověď se týkala jeho vztahu s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Ačkoliv bylo jednání pro média uzavřené, Clinton zveřejnil své prohlášení na sociální síti X.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Alíréza Aráfí

Írán po zabití Chameneího povede tříčlenná rada ajatolláha Alírézy Aráfía

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.