Rezoluci podpořilo 94 z 193 členských států, včetně Česka. Čtrnáct hlasovalo proti, včetně Ruska, Běloruska, Sýrie, KLDR, Číny, Kuby a Íránu, a 73 se zdrželo, včetně Brazílie, Indie či JAR. Jde o nejméně podporovanou z pěti rezolucí týkajících se Ukrajiny, které Valné shromáždění přijalo od zahájení ruské invaze 24. února.

Nyní přijatá rezoluce uznává potřebu vytvořit "mezinárodní mechanismus pro náhradu škody, ztráty nebo újmy", která vznikla v důsledku "protiprávních činů" Ruska vůči Ukrajině. V této souvislosti doporučuje, aby členské státy VS OSN ve spolupráci s Ukrajinou vytvořily "mezinárodní registr", kde budou zdokumentovány nároky a informace o škodách, ztrátách nebo újmách, které Rusko způsobilo Ukrajincům.

Ruské veto v patnáctičlenné Radě bezpečnosti brání nejmocnějšímu orgánu OSN v přijetí jakýchkoli opatření od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi. Ve Valném shromáždění, které již dříve přijalo čtyři rezoluce kritizující ruskou invazi, však žádné veto není. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné, ale mají politickou váhu.