námořnictvo

Technika

V prvních letech 20. století probíhaly mezi mocnostmi závody v námořním zbrojení. Hlavní boj o prvenství na moři probíhal mezi Německem a Velkou Británii, ale ani ostatní země nechtěly zůstat pozadu. Roku 1901 Francie zahájila stavbu svého trumfu - křižníku Léon Gambetta.

Technika

Konec 19. století byl pro světová námořnictva revoluční dobou. Plachty definitivně odcházely do zapomnění a do výzbroje přicházely nové lodě s novými zbraněmi, které měly mít drtivou sílu. Takovou lodí měl být roku 1888 i americky „dynamitový“ křižník USS Vesuvius. Místo revoluce však nastal jen bolehlav.

Technika

V předválečném období vypracovala německá Kriegsmarine zbrojní Plán Z. Podle něho mělo mít německé námořnictvo vedle šesti velkých bitevních lodí s děly ráže 406 milimetrů nebo 229 ponorek i 8 letadlových lodí. Stavba první německé letadlové lodi začala již v roce 1936. Stejně jako celý Plán Z skončila neslavně.

Technika

Francie patří do malého klubu zemí, které jsou schopny vyvinout a spustit na vodu ponorku s nukleárním pohonem. Již za několik týdnů vstoupí do služby ponorka Suffren, první jednotka stejnojmenné třídy. To z Francie dělá zemi s nejmodernější ponorkou na světě, která nechává za sebou veškerou konkurenci.

Technika

Rakousko-uherské námořnictvo sice svou silou nemohlo v 1. světové válce konkurovat těm největším flotilám, ale přesto patřilo mezi obávané. Pokořit jej přímo v jeho domovském přístavu a získat cenné vavříny vítězství se jej rozhodli francouzští ponorkáři. Nedopadlo se to však tak, jak doufali.

Technika

Zoufalé časy sebou nesou i zoufalá řešení. A v roce 1944 byla Třetí říše již ve skutečně zoufalé situaci. V roce 1944 se dostal do boje i prostředek, který to potvrzoval. Řízené torpédo Neger byla čistá zoufalost a improvizace.

Technika

Sovětský svaz nikdy nebyl silný v hladinových lodích. Rudé námořnictvo nevlastnilo ani letadlové ani bitevní lodě, křižníků mělo několik a zaostávalo i v počtu korvet. Klasická námořní bitva byla pro něj nemyslitelná. Jak tedy vyrovnat síly a ohrozit velké jednotky protivníka? Odpověď zněla: protilodní střela.

Technika

Příběhy z 2. světové války jsou často díky dobrodružství a paradoxům k neuvěření. Takový je i příběh německého těžkého křižníku Admiral Scheer. Loď, která začala vznikat ještě za Výmarské republiky, měla obejít Versaillskou smlouvu, spustil na vodu Adolf Hitler, jehož režimu sloužila již během občanské války ve Španělsku a přežila téměř celou válku. Její konec je více než kuriózní.

Technika

Na začátku 2. světové války stále mnozí politici a námořníci věřili, že vládci moří nejsou letadlové lodě a ponorky, ale stále obrovské bitevní lodě. V podobné představě žila i britská admiralita. Proto dala v roce 1941 zelenou ke stavbě supermoderního bitevníku. HMS Vanguard měla být vrcholem konstrukce bitevních lodí. Nikdo netušil, že bude i jejich labutí písní.

Technika

Fašistická Itálie byla nepochybně nejslabším účastníkem 2. světové války. Motivace a morálka italských vojáků byla mizerná a výkony italské armády byly spíše komické než heroické. O to více tvrdý úder od italských žabích mužů z Decima Flottiglia MAS nebo také X-MAS proti Alexandrii Brity v roce 1941 nemile překvapil.

Technika

2. světová válka přinesla s sebou spoustu nových technologií. Protivníci o technickém vybavení nepřítele potřebovali zjistit co nejevíce, a bylo proto potřeba jej ukořistit. Jednou z nejvíc riskantních a nejproslavenějších operaci se stala operace Biting. Britové díky ní získali kus německé technologie. A tato ztráta Němce měla pořádně bolet.

Technika

Rok 1968 byl doslova napěchován událostmi. Málo se však ví, že na začátku roku hrozila nukleární válka. Mohl za to incident v Japonském moři, při kterém se Severokorejci zmocnili americké špionážní lodi a její posádku neváhali krutě mučit. Incident USS Pueblo je dodnes varováním před nevypočitatelností KLDR.

Technika

V polovině 19. století Británie vládla oceánům. Korunu všemu měla dát loď, která s měla vymykat všem tehdejším měřítkům, a dokonce dnes by vynikala svojí velikostí. Konstrukce se chopil jeden z tehdejších největších inženýrů Isambard Kingdom Brunel. Parník Great Eastern se měl stát vrcholem jeho celoživotní práce. Loď se skutečně do dějin zapsala. Stálo to však až příliš mnoho životů. Mezi její oběti se řadí z části i Brunel.

Technika

Britsky kolmo startující bitevní letoun Hawker Siddeley Harrier je jednou z legend letectví a ikonou studené války. Málo se však ví, že podobný letoun zavedl do služby i Sovětský svaz. Jakovlev Jak-38 se měl stát základním typem sloužícím na lodích sovětského námořnictva. Proč se tak nestalo?

Technika

Na začátku 80. let 20. století nebyla mezinárodní situace vůbec dobrá. Argentina napadla britské Falklandy, v Polsku došlo k potlačení hnutí Solidarita a Východ i Západ harašily zbraněmi. K 3. světové válce scházel jen krůček. A ten krůček mohla být tajná operace, která se odehrála v srpnu 1982 v Barentsově moři.

Technika

Před 2. světovou válkou byly co největší bitevní lodě chloubou a pýchou námořnictev. Dokonce se pod nich posuzovala jejich síla. Soutěž o největší bitevní loď na celé čáře vyhráli Japonci. Ukázalo se však, že v době, kdy z nebe hrozí nebezpečí bombardérů a torpédových letounů a mořským hloubkám vládnou ponorky, je i největší bitevní loď naprosto bezbranná a k ničemu.

Technika

Před 114 lety v Evropě zuřila studená válka. Dravé císařské Německo zbrojilo nejen na souši, ale i na moři. Toho se obávala především Velká Británie, která měla strach, že ji německé námořnictvo izoluje od jejích kolonií, na kterých byla životně závislá.