Kodaň - Folketing, dánský jednokomorový parlament, schválil na začátku února usnesení o tom, že Dánové by se neměli stát menšinou v dánských obcích. Poslanci tak reagovali na údaje, podle kterých v některých místech převažují přistěhovalci nad původními obyvateli.
Kábul – Evropské i blízkovýchodní země se pokoušejí zbavit uprchlíků z Afghánistánu. Některé části země jsou považovány za bezpečné, proto s jejich deportací začalo například Německo. Desítky tisíc Afghánců doslova vyhání také Pákistán. Navrátilci pak ale často žijí v naprosto příšerných podmínkách, informuje server stanice Al Jazeera.
Washington/Mnichov - Americký prezident Donald Trump by měl příští týden vydat nový dekret k migraci. Ministr vnitřní bezpečnosti USA John Kelly k výnosu dnes řekl, že umožní vstup do Spojených států držitelům zelených karet i lidem s platným vízem, kteří už jsou na cestě.
Vídeň - Křesťané jsou nejvíce pronásledována náboženská skupina na světě, tvrdí rakouský ministr zahraničí. Muslimové, kteří přicházejí, aby žili nebo našli dočasné útočiště v Rakousku, musí také poznat a dodržovat křesťanské dědictví země. A islámští vůdcové musí učinit více pro boj s extremismem, domnívá se Sebastian Kurz.
Paříž – Některé části francouzské metropole trápí provizorní tábory migrantů, které často vznikají přímo na ulici nebo u stanic metra. Úřady se rozhodly, že to tak nenechají a zavedly kreativní opatření – místa zablokovaly například velkými kusy kamenů.
Madrid - Z Maroka do španělské severoafrické enklávy Ceuta dnes ráno pronikly stovky migrantů. Na místě zasahuje civilní garda a také záhcranáři, protože několik osob utrpělo zranění.
Praha - Policie loni v Česku chytila 5261 ilegálů, což je o 3302 zadržených cizinců méně než v roce 2015. Hlavním důvodem byl pokles tranzitní migrace. Loni bylo v tuzemsku nelegálně 1567 Ukrajinců, kteří nejčastěji přijedou legálně a pak překračují povolenou dobu pobytu.
Berlín - Kriminalita mezi migranty je obrovská, na veřejnosti se o ní ale neví, a proto se o ní nemluví. Vyplývá to ze závěrů šetření, které proběhlo mezi uprchlíky v německých migračních táborech.
Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová před několika dny rozhodla, že bude do Německa přijímat každý měsíc stovky migrantů z Turecka. Nyní ale tvrdí, že migrantů je už v Evropě moc, a proto jim chce nabízet peníze za to, že se vrátí domů.
Brusel - Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex) dnes zveřejnila zprávu, podle které případů ilegálního překročení vnějších hranic unie bylo loni přes půl milionu. Je to podstatně méně než v roce 2015, číslo je však stále hodně vysoké.
Londýn - Podmínky, ve kterých žijí migranti v táborech, jsou otřesné. Trpí nedostatkem vody, jídla, hygieny i lékařské pomoci. Uvedla to organizace Amnesty International ve zprávě, kterou zaslala světovým představitelům. Varuje v ní před uzavíráním dalších podobných dohod jako je ta s Tureckem.
Budapešť - Maďarská vláda prodloužila o půl roku krizový stav související s migrační situací, platí tedy do 7. září. Úřady každý den zaznamenávají až 150 pokusů migrantů o ilegální překročení hranic.
Berlín - Tuniský premiér Júsuf Šáhid dnes jedná v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Dal najevo, že nesouhlasí s plány na zřízení přijímacího tábora pro uprchlíky na území Tuniska.
Berlín – Holandský migrační expert a profesor Ruud Koopmans varuje, že na celém světě existuje asi 50 milionů muslimů, kteří jsou ochotni akceptovat násilí a podporovat ty, kteří provádějí teroristické útoky na obranu svého náboženství.
Berlín – Německá Federální agentura pro migraci a uprchlíky (BAMF) opakovaně poukazovala na to, že se jen velmi těžkou prokazuje skutečná země původu u těch migrantů, kteří přicházejí bez dokladů. Brzy by se to ale mohlo změnit. Jak informuje německý list Die Welt, úřady by podle nového návrhu mohly takovým lidem zabavovat telefony, které by skutečnou totožnost příchozích mohly odhalit.
Washington - Americká imigrační policie v uplynulém týdnu zadržela přes 680 lidí, kteří pobývali ve Spojených státech nelegálně. Podle úřadů má většina z nich záznam v rejstříku trestů.
Berlín – Velké množství migrantů v Německu by mohlo mít negativní dopady také na školský systém. Varuje před tím německá filologická asociace, podle které by do vzdělávacího systému mohlo vstoupit až 300 tisíc dětí migrantů.
Kinshasa - Spory o území a nerostné bohatství vyvolaly v Kongu vlnu nepokojů. V pátek při nich zahynulo 60 osob a dnes dalších 11. Situaci zhoršuje i dlouholeté napětí mezi jednotlivými etniky.
Stockholm – V roce 2016 zaznamenaly švédské úřady více než 110 požárů v ubytovnách pro migranty. Velká většina z nich přitom byla založena úmyslně. Vyplývá to z národních statistik, o kterých informují švédská média.
Berlín - Několik tisíc lidí dnes demonstrovalo v Berlíně na protest proti vyhošťování afghánských imigrantů zpět do jejich vlasti.
Londýn - Dcera Nicholase Wintona, který zachránil před nacisty stovky dětí, vyzvala britskou premiérku Theresu Mayovou, aby neuzavírala program pomoci pro osamocené dětské uprchlíky.
Washington - Americký prezident Donald Trump zvažuje vydání nového příkazu ohledně imigrace poté, co jeho dřívější nařízení dočasně zablokoval soud.
Amsterdam - Nizozemská policie zachytila v noci na dnešek mrazící dodávku s devíti migranty z Vietnamu a Iráku. Přistěhovalci na sebe upozornili sami.
27. srpna 2026 22:02
27. srpna 2026 20:22
27. srpna 2026 19:19
27. srpna 2026 17:53
27. srpna 2026 16:30
27. srpna 2026 15:26
27. srpna 2026 14:04
27. srpna 2026 12:45
27. srpna 2026 11:23
27. srpna 2026 10:11
27. srpna 2026 8:55
27. srpna 2026 5:00
26. srpna 2026 21:02
26. srpna 2026 19:51
26. srpna 2026 18:39
Téměř tři roky po tragické nehodě podnikatelky Kamily Mortimer na Bali pokračují spory o její miliardové dědictví. O pozůstalost se soudí rodina zesnulé s jejím dlouholetým kolegou Tomášem Soukupem. Ten se označuje za životního partnera Mortimer a u Obvodního soudu pro Prahu 5 si nárokuje třetinový podíl na vile v pražských Hodkovičkách v hodnotě 30 milionů korun.
Zdroj: Libor Novák
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
