Havlíček: Vláda by měla motivovat firmy k šetření energiemi a připravit podporu

Komise ve středečním doporučení apelovala na země EU, aby kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezily během nadcházející topné sezony spotřebu plynu o 15 procent. Členské státy mají podle EK například možnost podporovat firmy, které se zasadí o snížení plynové spotřeby. Unijní exekutiva zároveň upravila pravidla pro státní podporu firem, které začnou využívat energii z obnovitelných zdrojů. Nárok na podporu budou mít třeba při přechodu na vodík či bioplyny včetně biometanu.

"Vláda by měla alespoň reflektovat doporučení Evropské komise, která říká, motivujme ekonomický sektor k tomu, aby spořil, šetřil, a připravujme takové programy, které budou v důsledku znamenat to, že se skutečně něco ušetří," řekl Havlíček.

Tuzemské podnikatelské prostředí popsal jako extrémně nepřívětivé, vláda podle něj firmám s rostoucími cenami nepomohla s výjimkou odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energie. Podle Havlíčka by mohly například firmy, které uspoří, mít určitou nepřímou výhodu. Připomněl také rámec veřejné podpory, který EK přijala v březnu, na základě kterého mohou firmy zasažené protiruskými sankcemi až 400.000 eur (asi deset milionů Kč).

Sněmovna minulý týden schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.

Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila Sněmovna stejně jako v případě tepla na 30.000 korun, zatímco vláda navrhovala původně 20.000 korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.

Úsporný tarif podle Havlíčka ale nemotivuje k úspoře a nesměřuje k tomu, že kdo více ušetří, získá například vyšší finanční podporu.

Témata:  ekonomika,  Karel Havlíček