Umělec přepisoval deník válečného zločince Mladiče, výstava budí značnou pozornost

"Mohli bychom říci, že je to dokonce banální. Banální jazyk, který neříká nic, ale zároveň říká hodně," řekl agentuře AFP Miladinović (39) o "konfrontaci s minulostí, na kterou jsme povinni se soustředit i 25 let po válce". Staré rány z konfliktů, které zničily bývalou Jugoslávii, totiž zůstávají otevřené.

Mladić (77) byl před třemi lety mezinárodním soudem odsouzen na doživotí zejména za genocidu spáchanou ve Srebrenici na konci konfliktu v Bosně z let 1992 až 1995. Odvolací proces má začít 25. srpna.

Generála mnoho Srbů stále pokládá za hrdinu a kritizuje mezinárodní justici. Srbská vláda, která neochotně spolupracuje s tribunálem v Haagu, se nikdy Mladiče nezřekla, ani neuznala za genocidu masakr v Srebrenici, kde v červenci 1995 Mladičovi vojáci systematicky postříleli na 8000 muslimských mužů a chlapců.

Po Mladičově odsouzení Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval krajany, ať se zaměří na budoucnost.

Miladinovic se vydal jinou cestou a v archivech pečlivě zkoumá detaily minulosti. V jednom z dřívějších děl zkopíroval seznamy předmětů nalezených v masových hrobech kosovských Albánců z dob konfliktu z let 1998-1999.

Jeho poslední výstava se opírá o 18 sešitů, které vyšetřovatelé ICTY objevili před deseti lety za falešnou zdí v domě Mladičovy manželky. V té době byl generál stále na útěku. Zadržen byl až v roce 2011, po 16 letech skrývání se.

Jeden z deníkových záznamů uvádí přesný počet Srbů v různých bosenských městech. Připomíná to etnické čistky, které následovaly, když Mladić pomáhal vytvořit srbskou enklávu v oblastech obývaných i Chorvaty a muslimy. "Máme na dosah ruky (vlastní) stát, stačí se toho chopit," psal Mladić o rozhovoru s politickým předákem bosenských Srbů Momčilo Krajišnikem, který byl mezitím rovněž odsouzen. Mladičovy osobní názory je těžké zachytit. Na jednom místě pod nadpisem "můj příspěvek" sepsal, co bosenští Srbové potřebují: jednota, pracovní síly a důstojníci, fondy na vedení války a spojenci.

Výstava poutá větší zájem v zahraničí, než ve vlasti, což ale umělce nepřekvapuje - podle svých slov se snaží dělat pravý opak toho, co dělá srbská společnost, která by ráda na minulost zapomněla a vymazala nepříjemné vzpomínky.

Témata:  Srbsko,  výstavy,  Radko Mladič,  kultura,  válka v Jugoslávii