NATO čelí nejvážnější hrozbě? Politolog upozornil na ironii dnešní doby

Ironie doby

Stoltenberga do Kongresu pozvali opoziční demokraté v době, kdy NATO čelí dosud největší hrozbě v podobě amerického prezidenta, který - jak se zdá - věří více svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi než svým vlastním zpravodajským službám a který chápe americké spojenecké vztahy jako obchodní příležitost, konstatuje odborník. Dodává, že Stoletenberg ukázal, že na rozdíl od šéfa Bílého domu nespustí Rusko ze zřetele, a vysvětlil, že náklady a přínosy spojenectví jsou složitější, než aby byly redukovány na vzájemnou obchodní bilanci.

"Stoltenberg potřeboval využít této významné události, aby odsoudil ruskou vojenskou agresi a otevřené i skryté podvratné aktivity, které Trump zpravidla omlouvá," píše politolog. Konstatuje, že Stoltenberg byl velmi explicitní, když poukázal na ruské aktivity, například masivní vojenská opatření od Arktidy po Středomoří a od Černého moře po Pobaltí, nasazení nervového jedu v Británii, podporu Asadova vražedného režimu v Sýrii, neustále kybernetické útoky na členy a partnery NATO, sofistikovanou dezinformační kampaň a pokusy zasahovat do demokratických procesů.     

Podle Cristola je ironií, že odpor vůči Putinovi alianci sjednocuje, snad vyjma Turecka, zatímco Donald Trump neúnavně pracuje na jejím rozdělení. Americký Kongres ale není institucí, kterou by bylo potřeba přesvědčovat o důležitosti NATO, podotýká expert. Připomíná, že v lednu Sněmovna reprezentantů zakázala použití federálních financí na vystoupení USA z organizace.

Trump sice nemůže formálně vystoupit z NATO bez souhlasu Kongresu, ale pokud by veřejně oznámil, že Spojené státy nebudou bránit své alianční partnery, šlo by o faktické vystoupení, naznačuje politolog. Spekuluje, že i z tohoto důvodu mohl Stoltenberg cítit potřebu zmínit Trumpovy výtky, že spojenci nevynakládají dost prostředků na obranu, když zdůraznil, že členské státy berou otázku vojenských rozpočtů vážně.

"Spojenci z NATO musí utrácet víc za obranu. To je jasné poselství prezidenta Trumpa. A toto poselství má skutečný dopad," cituje Cristol aliančního generálního tajemníka. Vysvětluje, že Stoltenberg i Trump mají společný zájem, aby členské státy platily více, byť americký prezident si zřejmě myslí, že by měly platit přímo Spojeným státům, zatímco Stoltenberg apeluje na navyšování národních obranných rozpočtů.

Trump se zcela mýlí  

Šéf Bílého domu má pravdu, když vyzdvihuje, že země NATO by měly dělat více pro zajištění své obranyschopnosti, ale zcela se mýlí, když tvrdí, že mnoho členských států dluží Spojeným státům enormní sumy, uvádí politolog. Konstatuje, že členové aliance přijali pouze nezávazný slib zvyšovat do roku 2024 své vojenské rozpočty na úroveň 2 % HDP.  

Není podstatné, kolikrát bude Trump tvrdit opak, ale zatím v tomto směru členské státy neselhaly, zdůrazňuje odborník. Stoltenberg podle něj správně zmínil, že loni všechny členské země zvýšily výdaje do vojenské oblasti. Cristol Trumpovi přičítá k dobru, že počátkem dubna toto sám uznal na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO slovy: "Rád bych velmi poděkoval všem spojencům. Skutečně vynaložili mnohem více peněz než v minulosti."

Ponecháme-li finance stranou, Stoltenberg především vyzdvihl přínos NATO pro USA, když zdůraznil, že spojenci poskytují desítky tisíc zpravodajců a kybernetických expertů, a vysvětlil, že vojáci z aliančních zemí bojují po boku těch amerických v Afghánistánu , společně cvičili irácké bezpečnostní síly, nastolovali mír na Balkáně a spolupracovali v globální koalici proti Islámskému státu, připomíná politolog.

Stoltenberg se ovšem nesoustředil pouze na hmatatelné přínosy a nesnažil se na Trumpa zapůsobit skrze vyzdvihování suverenity a národních zájmů, ale zmínil také hodnoty sdílené v rámci NATO, které oceňuje i americká veřejnost, poukazuje Cristol. Parafrázuje slova generálního tajemníka o maximální hodnotě svobody, o Atlantiku coby velkém mostu do zemí nových možností, nikoliv velké bariéře.

"To je určitě milý sentiment. Koneckonců, kdo preferuje izolaci před spoluprací s partnery? Kdo preferuje fyzické bariéry před lidským propojením?" ptá se politolog. Ironicky naznačuje, že tyto preference může chovat právě Trump.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Jens Stoltenberg,  USA,  Vladimír Putin,  Rusko