Washington - Armáda Spojených států je připravena odpovědět, pokud by se KLDR rozhodla provést nějakou nerozumnou a lehkomyslnou akci. Prohlásil to podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump, který dnes oznámil, že zrušil své červnové setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Atény/Praha - Odvolací soud v Řecku snížil dvěma českým programátorům podmíněný trest za nedovolené focení řeckých vojenských objektů. Loni dostali dva a půl roku vězení s odkladem na tři roky, po odvolání jim soud uložil trest jeden a půl roku opět s tříletým odkladem. Píše to v dnešním vydání Mladá fronta Dnes (MfD).
Stockholm - Švédská civilní obrana lidem příští týden rozešle brožuru s instrukcemi, jak se chovat v případě propuknutí válečného konfliktu. Příručka neuvádí, odkud by útok mohl přijít. Agentura Reuters připomíná, že země regionu jsou ve stavu zvýšené bdělosti od ruské anexe Krymu v březnu 2014.
Kodaň - Dánsko dnes oznámilo, že se rozhodlo stáhnout příslušníky svých speciálních jednotek z Iráku. Jejich přítomnost na iráckém území není podle Kodaně nadále nutná, protože většina iráckých oblastí, které byly dříve pod kontrolou teroristické organizace Islámský stát (IS), již byla osvobozena. Stahování zhruba 60 členů dánských speciálních sil bude probíhat postupně do konce podzimu, uvedlo podle agentury Reuters dánské ministerstvo obrany.
Po Studené válce se terénní bojové operace staly mnohem důležitějšími než kdykoliv předtím. V dnešní době jen pár z těchto vojenských zásahů připomíná ozbrojené konflikty po druhé světové válce, kdy každá ze stran hájila svou sféru zájmů. Jak to pravděpodobně bude vypadat za dvanáct let?
Rangún - Při střetech mezi barmskou armádou a ozbrojenými povstalci zahynulo dnes na severu země 19 osob. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na armádu.
Praha - Rusko nesdílí stejné hodnoty jako Západ, a proto není spokojené se současným uspořádáním světa a vede konfrontační politiku vůči Severoatlantické alianci. Na konferenci Stratcom summit v Praze to dnes řekl předseda vojenského výboru NATO generál Petr Pavel, který označil Rusko za jednu ze dvou největších aktuálních výzev pro alianci. NATO podle něj může nejlépe odpovědět na ruské snažení tím, že bude držet pohromadě a bude pracovat na zajištění odstrašujících vojenských kapacit.
Brusel - Severoatlantická aliance se, především v důsledku ochlazení ve vztazích s Ruskem, v posledních letech opět výrazně soustředí na obranu území vlastních členských zemí, tedy na to, kvůli čemu před skoro 70 lety vznikla. Předseda Vojenského výboru NATO, český generál Petr Pavel, v této souvislosti upozornil, že se tak mění i důraz na vybavení a připravenost vojenských jednotek.
Bratislava - Slovenské ministerstvo obrany chystá nákup modernizovaných samohybných houfnic Zuzana 2 pro slovenské ozbrojené síly. Zakázku v hodnotě zhruba 175 milionů eur (4,5 miliardy Kč) plánuje ministerstvo zadat státní slovenské firmě Konštrukta-Defence, která zmíněné houfnice vyrábí. Vyplývá to z materiálu, který ministerstvo zveřejnilo.
Rijád - Saúdská Arábie je připravena poslat své vojáky v rámci širší koalice do Sýrie. Řekl to dnes saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr, jehož země podporuje některé opoziční skupiny působící v Sýrii. Ministr to řekl v Rijádu na tiskové konferenci, na níž byl přítomen také generální tajemník OSN António Guterres.
Ankara - Turecko prodlouží výjimečný stav zavedený po nezdařeném pokusu o státní převrat v červenci 2016. Bude to již posedmé. O prodloužení tohoto opatření, které by jinak vypršelo ve čtvrtek, rozhodla dnes bezpečnostní rada, jíž předsedal prezident Recep Tayyip Erdogan. Krok ještě musí ratifikovat parlament, u kterého se jako doposud neočekává, že by záměru kladl větší překážky.
Damašek - USA, Británie a Francie v noci na dnešek vyslaly přes stovku raket na vědecká centra, která podle spojenců vyvíjejí chemické zbraně. Zasáhly také několik vojenských základen v Sýrii. Zasažena byla dle Pentagonu trojice vývojových a skladovacích center.
Od doby studené války svět postihlo několik menších krizí, žádná z nich však nedosáhla celosvětových rozměrů. Podle řady analytiků se to může v dohledné době změnit, a světové mocnosti nechtějí nic ponechat náhodě. Zbrojí proto více než před lety a vyvíjejí nové systémy a zbraně, kterými však v tuto chvíli nepřátele pouze zastrašují. Které z nich patří mezi ty nejsilnější?
Armáda Spojených států strávila více než půl století vývojem laserových zbraní na obranu proti dronům, malým vozidlům a raketám. Sovětský svaz na tom samém vývoji strávil dekády a dokázal laserem vybavit pistole, tři laserové tanky a také vesmírnou loď.
Po bojišti se řítí automatické tanky bez posádky, nad hlavou jim křižují oblohu laserové stíhací letouny a v nedalekém zálivu kotví masivní flotila jaderných křižníků a hypersonických ponorek. I tak by mohla vypadat válka budoucnosti, a nikoliv vzdálené. Nejen tyto zbraně totiž aktuálně vyvíjí v Rusku, a pokud se inženýrům zadaří, velmi brzy se mohou případné ozbrojené konflikty přesunout i do vesmíru.
Peking – Čínská armáda má dnes pověst jedné z nejmocnějších ozbrojených sil světa. Mimo jiné proto, že v uplynulých desetiletích prošla řadou modernizací. Moderní technologie ale v případě Číňanů nebyly získány výzkumem, nýbrž šlo velmi často o průmyslové krádeže. O věci informuje web National Interest.
O to, kdo vlastně vyhrál ve válce o Suezský průplav v roce 1956, se vedou spory. Vítězem se cítí být jak Egypt, tak Izrael, pozici na Blízkém východě si posílila i Moskva. Poraženým se stala Británie s Francií a značně byl též oslaben vztah mezi Washingtonem na jedné straně a Londýnem a Paříží na straně druhé.
Válka je většinou tragickou událostí, do které odchází muži od rodin a mnozí se nevrátí. Ne však v případě Lichtenštejnska. To do svého posledního vojenského konfliktu poslalo hrozivou jednotku čítající 80 vojáků. Domů jich přišlo 81.
Washington - Rakety s dalekým dosahem by pravděpodobně byly důležitou zbraní budoucího potenciálního konfliktu. Všechny významnější vojenské mocnosti se připravují na obranu proti nim, Spojené státy nevyjímaje. A američtí plánovači přišli se vskutku neotřelým řešením. S jakým? O tom píše server DefenseOne.
Washington - Tzv. „válka proti teroru“ trvá už 17 let a její výsledky jsou mizivé. Afghánistán se stal pro USA novým Vietnamem. V Iráku neustále hrozí, že vypukne krvavý konflikt mezi šiíty a sunnity, jehož jistou zmenšenou verzí byl boj proti IS. V průběhu let navíc přibily další oblasti, kde USA svádí boj s islámským fundamentalismem. Podle analýz Watsonova institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti (The Watson Institute for International and Public Affairs - WIIPA) z Brown University, USA mají své protiteroristické jednotky ve více než 76 zemích. Vojenské operace od 11. září 2001 stály USA více než 4,3 biliónů dolarů. Většina těchto válečných výdejů je navíc financována prostřednictvím dluhu a číslo se bude ještě výrazně zvětšovat.
Představte si situaci, že nepřítel přes noc přeřízne internetové kabely na dně moří. Evropané se probudí do rána, kdy nebudou moci posílat zprávy nebo nechat vzkaz svým rodinám skrz sociální sítě. Internetové služby přestanou existovat, nebude moci zaplatit příkazem zálohy a poplatky. Brzy se omezí všechny služby a během večera už mají problémy i nemocnice.
Evropští státníci příliš neuvítali zvolení Donalda Trumpa prezidentem, částečně za to může i jeho známá nechuť vůči tomu, aby Spojené státy i nadále dominovaly (a z velké části platily) Severoatlantické alianci (NATO). Tím se ovšem stává aliance mnohem flexibilnější a zde taky nejspíš leží odpověď na to, jaké obranné mechanismy Evropa vlastně má.
Taser, který vyvolá v lidech nesnesitelné křeče? Pěnové pelety, které donutí celý dav utéct v agónii? Zdají se vám tyto věci moderní a velmi dnešní zbraně? Možná jste trochu zaspali, tohle se vymýšlelo v roce 2011. V dnešní době jdou inženýři a vědci mnohem dál.
30. března 2025 21:47
30. března 2025 20:08
Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu.
Zdroj: Jan Hrabě
Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.
