I. světová válka

Technika

1. světová válka znamenala obrovský posun ve vedení válek. Poprvé do ní naplno promluvil technický pokrok. Jednou z novinek bylo i odposlouchávání a dekódování zpráv vysíláních nepřítelem radiem. To mělo hrát ve Velké válce rozhodující roli a varovat před kroky nepřítele.

Technika

Na začátku 20. století se Německa a Velké Británie předháněly v námořním zbrojení. V čele britské admirality stál tehdy John Arbuthnot Fisher. Ten neustále přicházel s novými a neotřelými návrhy nových lodí. Mezi ně patřila i koncepce bitevního křižníku, jejímž vrcholem byla právě HMS Queen Mary.

Technika

V prvních letech 20. století probíhaly mezi mocnostmi závody v námořním zbrojení. Hlavní boj o prvenství na moři probíhal mezi Německem a Velkou Británii, ale ani ostatní země nechtěly zůstat pozadu. Roku 1901 Francie zahájila stavbu svého trumfu - křižníku Léon Gambetta.

Technika

Po I. světové válce a mírové Versailleské smlouvě mělo poražené Německo, vedle mnoha dalších omezení, zakázáno vyvíjet a vyrábět tanky. Důstojníci Reichswehru však chtěli držet krok s dobou a stejné plány měly i německé zbrojovky. Jak to však udělat, aby na nic nepřišli vítězné mocnosti?

Revue

Psal se rok 1916 a Rakousko-Uhersko bylo již druhým rokem ve válce. Nedostávalo se benzínu. Jeden z úředník si v maďarské obci Zinkota vzpomněl na sklad místního klempíře Kisse, který však teď sloužil v armádě v Srbsku. Vojáci se vydali benzín zrekvírovat. V kůlně Kissova domu skutečně našli sedm velkých zinkových sudů.

Technika

1. světová válka přinesla mnoho vojenských inovací, které změnily válečnictví. Mezi takové zbraně patřil i lehký kulomet. Ten přinesl pěchotě vítanou a snadno přenosnou palebnou podporu. První francouzský lehký kulomet byl však katastrofální a vojáci jej nenáviděli.

Technika

Japonsko bylo na začátku 20. století mocností na vzestupu. Podceňovaná země dokázala během několika desetiletí vybudovat průmysl a silnou armádu a v roce 1905 porazit carské Rusko. Ve stejném roce zavedli Japonci do výzbroje na svou dobu supermoderní pušku.

Technika

Pokud se zeptáte u našich severních sousedů v Polsku na začátek 2. světové války, okamžitě se jim vybaví se jim nepochybně vysílač v Gliwicích a útok německé bitevní lodi Schleswig-Holstein na posádku na posádku poloostrova Westerplatte. Ovšem historie této lodi nebyl jen zákeřný útok proti Polsku.

Technika

Psal se rok 1917 a 1. světová válka byla v plném proudu. Začínalo však být jasné, že země Dohody mají nad Centrálními mocnostmi navrch. Začala se chystat ofenziva, která měla rozdrtit císařské Německo. Prorazit linie měl obrovská francouzská „Pozemní bitevní loď“.

Technika

Některé zbrojní nápady z 1. světové války jsou dnes spíše úsměvné a bizardní. Z tehdejšího pohledu měly svůj smysl. Mezi takové nápady nepochybně patřil podmořský monitor. Tedy ponorku vybavenou mohutným dělem ráže 308 milimetrů. Měla u Němců vyvolat paniku a nahnat jim strach.

Technika

1. světová válka sebou přinesla řadu nových zbraní. Jednou z nich byl i tank. Zatímco první z nich, například britsky Mark I nebo francouzský Schneider CA1, byla monstra s mnoha muži v posádce, brzy se objevil tank, který předurčil konstrukci všech nových tanků. A asi vás překvapí, že o Renault FT neměla francouzská armáda vůbec zájem.

Technika

Před 114 lety v Evropě zuřila studená válka. Dravé císařské Německo zbrojilo nejen na souši, ale i na moři. Toho se obávala především Velká Británie, která měla strach, že ji německé námořnictvo izoluje od jejích kolonií, na kterých byla životně závislá.

Revue

Bitva u Verdunu, která skončila 18. prosince 1916, byla největší a nejkrvavější bitvou první světové války. Po deseti měsících plných krvavých střetů při ní zemřelo na 700 tisíc lidí, a není proto divu, že se jí dodnes přezdívá verdunský mlýnek na maso.

Revue

Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?

Revue

Je to právě 100 let co skončil jeden z nejkrvavějších konfliktů moderních lidských dějin. Velká válka, jak ji nazývali současníci, stála život 9,5 milionu vojáků. Mnozí by žili, kdyby vojenští velitelé zvolili jinou taktiku a politici byli pružnější a dokázali využít situace nebo naopak uvážlivější a postupovali opatrněji. Pojďme se největší chyby našich pradědů podívat.

Svět

Americký prezident Donald Trump dnes uctil památku amerických a spojeneckých vojáků, kteří přišli o život během první světové války. "Je naší povinností chránit civilizaci, kterou oni bránili, a ochránit mír, kvůli kterému před sto lety ušlechtile položili svůj život," uvedl Trump během návštěvy hřbitova na pařížském předměstí Suresnes, kde je pochováno více než 1500 amerických vojáků.

Svět

První světová válka byla krvavým konfliktem, který se navždy zapsal do historie celého světa. Technologický pokrok, který vyvolala, dal vzniknout zbraním, které světové armády používají dodnes. Kromě tanků nebo ponorek během ní byly vyvinuty i chemické zbraně, po atomové bombě zřejmě ty nejděsivější zbraně na světě.