Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech na Kladensku zapálil Masarykovu vatru na počest 85. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Spolu se Zemanem přiložili louče k ohništi i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, pražský arcibiskup Jan Graubner a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.
Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku. Slovenská archivní správa ministerstva vnitra chystá výstavu, přestože se Slovensko po rozpadu federace vlajky zřeklo a později České republice vyčítalo, že si ji ponechala. Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo kupříkladu o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.
Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.
České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti. Při neopakovatelné akci budou z rakousko-českých hranic do Prahy vypraveny dva speciální vlaky, z nichž jeden bude historický a na jeho palubě pojede T. G. Masaryk v podání herce Otakara Brouska a jeho kostýmovaný doprovod. Druhá souprava bude sloužit veřejnosti. Cestující mohou zažít autentickou atmosféru této významné historické události na vlastní kůži v rámci připomínky 100. výročí Československé republiky.
Milníky první světové války, která skončila před sto lety, 11. listopadu 1918, z pohledu budoucího Československa.
Ze všech výročí, které si Češi letos připomínají, je to dnešní vůbec nejvýznamnější, především kvůli postavě zakladatele samostatné republiky Tomáše Garriguea Masaryka a kvůli vysokému stupni demokracie, kterého první republika dosáhla. Ani Masaryk, ani meziválečné Československo nebyli bez chyb, avšak v dnešní bouřlivé době je k nim možné hledět jako k inspiraci, napsal dnes americký historik Daniel E. Miller na webu historynewsnetwork.org.
Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.
Politici TOP 09 a rektoři několika vysokých škol se dnes po poledni poklonili památce Tomáše Garrigua Masaryka u jeho sochy na Hradčanském náměstí. V deštivém počasí dorazila zhruba stovka lidí. Rektoři se na tomto místě scházejí při výročí vzniku Československa už několik let, na večerní předávání vyznamenání na Hradě mnozí z nich nepůjdou. Mezi přítomnými byl také bývalý prezidentský kandidát a nynější senátor Jiří Drahoš.
Charlotta Garrigue-Masaryková, to byla první dáma Československa, manželka prvního československého prezidenta, feministka, ale také nešťastná a nenáviděná žena, která byla zbavena svéprávnosti.
Svobodné zednářství je oblíbeným terčem nejrůznějších konspiračních teorií. Nicméně tato organizace reálně existovala a těší se dlouhé historii, která je vskutku zahalena rouškou tajemství, ale jedná se reálný historický fenomén s nesmazatelnou stopou v českých a především v československých dějinách. Se založením 1. republiky se dočkalo Svobodné zednářství největšího rozmachu a členem lóže se stal i pozdější prezident Edvard Beneš.
O Češích psal jako o "nejinteligentnějším, nejosvícenějším a nejenergičtějším" národu z východu Evropy. Vděční Češi po něm nejprve pojmenovali nádraží v Praze na Těšnově, aby jej o několik desetiletí později vyhodili do vzduchu. Francouzský bohemista Ernest Denis, který před sto lety jednoznačně přispěl ke vzniku Československa, dnes patří k pozapomenutým postavám tehdejšího dění i bohaté historie česko-francouzských vztahů.
Lány - Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech na Kladensku zapálil Masarykovu vatru na počest 81. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Spolu se Zemanem přiložili louče k ohništi čestný předseda TOP 09 a Zemanův někdejší rival v prezidentské volbě Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a dobrovolní hasiči.
Hodonín - Z Hodonína do Topoľčianek dnes vyjel speciální parní vlak, mezi cestujícími jsou český prezident Miloš Zeman a jeho slovenský protějšek Andrej Kiska. Před jízdou ještě položili květiny u Masarykova pomníku v Hodoníně.
Pittsburgh/Praha - "Schvalujeme politický program usilující o spojení Čechů a Slováků v samostatném státě z českých zemí a Slovenska." Tak zněl první bod Pittsburské dohody, kterou před 100 lety, 30. května 1918, podepsali představitelé českých a slovenských organizací v USA spolu s T. G. Masarykem. Tento dokument definitivně přivedl americké Slováky na stranu Čechů usilujících o nezávislost a pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti císařství a přejí si vznik samostatného státu Čechů a Slováků.
Brno - Otevřením bran brněnského výstaviště začal dnes krátce po poledni festival Re:publika, který připomíná 100. výročí Československa a 90 let existence veletržního areálu. Kolona historických vozidel přivezla dvojníka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, před výstavištěm už čekaly v sluneční výhni stovky lidí.
Čejkovice - V Čejkovicích na Hodonínsku se v pátek večer zbortila část střechy domku, kde v dětství žil Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. V současnosti je v domku v Templářské ulici malé muzeum. Expozice poškozená není. Vnitřní stropy jsou netknuté, škoda je na krovech, řekl dnes ČTK starosta Čejkovic Pavel Novotný.
Myšlenka sjednocování slovanských národů byla v 19. století velmi populární a v Čechách se pojila s nekritickým obdivem k Rusku. Stejně jako dnes, kdo největší stát světa navštívil, tak z obdivu rychle vystřízlivěl.
Praha - Prezident Miloš Zeman dnes v Lánech položil věnec k hrobu Tomáše Garrigua Masaryka. Se svou manželkou Ivanou si vyslechl vojenskou večerku, kterou zatroubil člen Hradní stráže. Pietní akt trval asi pět minut. Poté prezidentský pár s doprovodem nasedl opět do aut a odjel.
Když v říjnu 1918 vznikl samostatný Československý stát, ihned se rozhořela debata o podobě jeho ústavy. Bude nová republika parlamentní nebo prezidentský systém? A jaké pravomoci bude mít prezident?
Záhřeb/Praha - Chorvatský ministr kultury by rád viděl, jak z jedné ze záhřebských ulic mizí jméno prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Uvedl, ať si po něm klidně pojmenují ulice v Praze nebo v srbském Bělehradě. Sdělil to v úterý pro chorvatskou televizi RTL.
11:29
Britský ministr pro mezivládní záležitosti Pat McFadden se chystá varovat, že Rusko je připraveno podniknout kybernetické útoky na Velkou Británii a její spojence ve snaze oslabit pomoc Ukrajině. Podle McFaddena by ruští hackeři mohli napadnout firmy či energetickou soustavu.
Zdroj: Lucie Podzimková
Mohou mít Češi výhledově německé mzdy? Slova premiéra Petra Fialy (ODS) se řeší i po týdnu. Podle místopředsedy dolní parlamentní komory Jana Skopečka (ODS) se rozdíl určitě nepodaří vyrovnat za čtyři roky. Fialu ostře zkritizoval exministr Karel Havlíček (ANO), podle kterého se předseda vlády mohl dopustit šíření poplašné zprávy.
