Zatímco studená válka mohla být varováním a impulzem k modernizaci i hlubšímu pochopení důsledků ozbrojených konfliktů, globalizace spolu s lidskou povahou vedly k pravému opaku. Dnes stojíme na prahu dalšího globálního střetu, jehož následky by mohly být mnohem ničivější než ty, které přinesly předchozí dvě světové války.
Německo od konce druhé světové války systematicky potlačuje nacistickou ideologii prostřednictvím zákonů, cenzury i zákazů extremistických skupin. Nedávné debaty o zákazu AfD a její účast na setkáních s neonacisty vyvolaly ostrou reakci politiků. Kancléř Olaf Scholz varoval před rozdělováním společnosti, zatímco ministryně vnitra Nancy Faeserová upozornila na nebezpečí normalizace krajní pravice.
Slovenský premiér Robert Fico obvinil Českou republiku ze zasahování do vnitřních záležitostí jeho země. Obvinil politickou a mediální scénu, že o slovenské politické reprezentaci vytváří zkreslený obraz.
Donald Trump představuje hrozbu pro americké demokratické zřízení. Dokud pouze vyjadřoval své názory, bylo to zcela legitimní. Ve chvíli, kdy je však začal prosazovat silou exekutivních příkazů, aniž by bral ohled na Kongres či vůli amerických občanů, posunul se od demokratického lídra k autoritářskému vládci – ne nepodobnému Vladimiru Putinovi.
Latinskoamerické země čelí tlaku protiimigrační politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, která prosazuje masové deportace. Kolumbie, zpočátku odmítající deportační let, ustoupila až po uvalení tvrdých sankcí. Země Latinské Ameriky se tak začínají dostávat do pasti, z níž bez dostatečné kooperace nedokážou uniknout.
Nejbohatší muž světa Elon Musk, majitel sociální sítě X a automobilky Tesla, způsobil šok na svým nečekaným gestem během projevu po inauguraci Donalda Trumpa. Bez zaváhání zvedl pravačku a napodobil gesto připomínající hajlování. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Muskovo chování ostře odsoudili a označili ho za nepřijatelné, jiní se ho otevřeně zastali – a dokonce jeho gesto sami zopakovali.
Když se reportéři na tiskové konferenci zeptali dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena, zda má na příměří v Pásmu Gazy větší podíl on, nebo jeho nástupce Donald Trump, reagoval s úšklebkem a dotázal se: „To má být vtip?“
Sociální síť Instagram několika lidem údajně nepovolila zrušit sledování amerického prezidenta Donalda Trumpa, jeho viceprezidenta J.D. Vance a první dámy Melanie Trumpové.
Zatímco slovenský premiér Robert Fico varoval před možností státního převratu organizovaného ze strany opozice, prezident Peter Pellegrini klidní situaci s tím, že sice je vážná, ale výjimečný stav ani zákaz demonstrací se vyhlašovat nebude. Lídr opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka se obviněním vládních politiků brání.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho země potřebuje Grónsko kvůli národní bezpečnosti. „Všude máte ruské lodě, všude máte čínské lodě – válečné lodě – a oni to nemohou udržovat,“ řekl. Dánové mu však odporují.
Americký prezident Donald Trump kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za odmítání dohody o ukončení války na Ukrajině, přičemž prohlásil, že tímto postojem Putin ničí samotnou Ruskou federaci.
Nový prezident Spojených států Donald Trump je v pozici, ve které není žádný jiný Američan – rozhodnutí soudů a amerického ministerstva spravedlnosti ho de facto postavila nad zákon. Podle politologů je to však špatně, protože americká ústava v případě trestního stíhání předpokládá rovnost všech amerických občanů.
Během posledních dvou nocí došlo k intenzivní výměně masivních útoků mezi Ruskem a Ukrajinou, zaměřených především na kritickou infrastrukturu. Moskva uvedla, že její údery v noci na středu byly odvetou za úterní ukrajinský útok západními zbraněmi na Brjanskou oblast. Tato eskalace konfliktu opět poukazuje na neustávající napětí a devastující dopady vojenských operací na obě strany.
Od anexe Krymského poloostrova Ruskou federací v roce 2014 postrádá Západ jednu klíčovou vlastnost – odvahu. Moskva za svou nelegální invazi čelila pouze ekonomickým sankcím a symbolickému pokárání, které nedokázaly změnit její chování. O několik let později se vztahy mezi Západem a Ruskem vrátily do relativního normálu, jako by na Krymu nikdy nedošlo k porušení mezinárodního práva.
Baltské moře se za poslední roky stalo jednou z nejdůležitějších oblastí, kde se přetahují o moc Rusko a Severoatlantická aliance. Moskva by ráda měla větší vliv nad celým pobaltským regionem a lepší přístup ke světovému oceánu, protiakce NATO jí v tom ale zabraňují. Opakované sabotáže způsobily výrazný nárůst vojenské přítomnosti aliance.
Dánové jsou neklidní, Francouzi zuří. Tak se dá popsat aktuální nálada v Evropě vyvolaná výrokem amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Spojené státy potřebují Grónsko kvůli národní bezpečnosti. Dánský král se i proto rozhodl pro změnu svého erbu, na němž nyní vyniká, že Grónsko skutečně patří Dánsku.
Rétorika budoucího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa naznačuje, že ke spojencům ze Severoatlantické aliance zachová daleko tvrdší přístup, než jak tomu bylo při jeho prvním vládnutí. Pokud dojde k ozbrojené invazi USA do Grónska nebo Kanady, existuje jen velmi málo způsobů, jak se jí bránit. Smlouva o NATO s tím nepočítá a Smlouva o EU jí je podřízená.
Vysoce postavený íránský generál uznal porážku Íránu v Sýrii a dodal, že Rusové Teherán zklamali nezapojením se do ochrany režimu Bašára Asada. Spojené státy mezitím neučinily ještě žádné konkrétnější kroky, protože čekají na nástup nového prezidenta Donalda Trumpa. Odstranit označení HTS coby teroristické organizace ale současný lídr Joe Biden odmítl.
Bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba nedávno naznačil, jak by Ukrajina měla přistupovat k míru s Ruskem. Jeho slova fakticky znamenají, že ukrajinský odpor může uškodit Moskvě stejně jako Japonské císařství uškodilo imperiálnímu Rusku začátkem 20. století. Cena za to však bude obrovská.
Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump má dobrý potenciál skutečně vyřešit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Záleží však, jak se k celé věci postaví. Ústupky kterékoli straně způsobí nespokojenost na straně druhé, přičemž Washington ani nemá jistotu podpory ze strany evropských spojenců.
1. srpna 2025 21:55
1. srpna 2025 20:51
1. srpna 2025 19:59
1. srpna 2025 19:23
1. srpna 2025 18:08
1. srpna 2025 17:06
1. srpna 2025 16:14
1. srpna 2025 15:30
1. srpna 2025 14:49
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Zdroj: Ludmila Plachá
