Senát schválil důchodovou reformu, která zvýší důchodový věk na 67 let a omezí předčasné důchody. Reforma reaguje na stárnutí populace a hrozbu deficitu systému, avšak přichází pozdě. Kritici upozorňují, že opatření, jako vyšší důchodový věk, mohou prohloubit nerovnosti a zatížit zaměstnance.
Ukrajinští vojáci bojující v Kurské oblasti mají pocit, že jejich úsilí udržet kousek ruského území za každou cenu je marné. Zároveň však jsou ochotni ho držet, dokud budou muset. V cestě jim kromě zdánlivě nekonečného množství ruských vojáků stojí speciální jednotky z Čečenska a pravděpodobně i Severní Koreje.
Hnutí ANO neuspělo ve snaze odvolat Markétu Pekarovou Adamovou z čela Poslanecké sněmovny. Opozice ji kritizuje za nezvládnutí funkce a omezování opozičních iniciativ. Například podle Aleny Schillerové jedná proti pravidlům Poslanecké sněmovny a dokonce protiústavně.
Úřady ve Skandinávii občanům poskytují doporučení, jak se připravit na případnou válku. V České republice ale takovou aktivitu nevidíme. Díky rychlému přístupu k informacím však máme možnost inspirovat se seveřany. Příprava nutných zásob v době míru není nic komplikovaného – a stejně tak není těžké se naučit péct chléb.
Íránští představitelé potvrdili, že Teherán tento týden povede jaderné rozhovory s představiteli Francie, Německa a Velké Británie. Děje se tak v době zvýšeného napětí mezi Íránem a Izraelem, kdy už několik měsíců hrozí otevřená válka. Panuje podezření, že Íránci chtějí vyrobit jadernou zbraň, což by výrazně změnilo mocenskou rovnováhu v regionu Blízkého východu.
Evropa a Severoatlantická aliance nezvládají boj proti ruským hybridním aktivitám. Přitom Moskva podle expertů a politiků dělá jen tolik, aby nevyprovokovala aktivaci kolektivní obrany NATO. Několik z nich varovalo před nečinností západních zemí a upozornilo na nutnost nějaké akce.
Republikáni po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách přestali mluvit o tom, jak špatně na tom je americká ekonomika. Příhodně také prakticky neexistují prohlášení o tom, že by volby byly zmanipulované.
Miliardář a budoucí člen administrativy Donalda Trumpa Elon Musk se setkal s íránským velvyslancem při OSN. Íránci potvrdili, že nabídli Muskovi možnost přesunout některé podniky do Teheránu. Nejde o neočekávaný vývoj, protože Trump několikrát signalizoval, že s diplomacií začne ještě před vlastní lednovou inaugurací.
Federální agentury chránící nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa zažívají krušné chvíle. Zatímco si budoucí šéf Bílého domu buduje vládní administrativu, po pozemcích jeho floridské rezidence Mar-a-Lago se pohybuje velké množství neprověřených lidí. Nepomáhá ani fakt, že se rezidence nachází poblíž vody, kterou aktuálně musí mít pod kontrolou Pobřežní stráž USA. V ohrožení jsou dále mobilní telefony spolupracovníků zvoleného prezidenta – na čemž se aktivně podílí Čína.
Donald Trump ještě v průběhu volební noci vystoupil před svými příznivci v Palm Beach na Floridě a prohlásil se za vítěze, ačkoliv mu podle amerických médií stále chybí několik volitelů k naprosté jistotě triumfu ve volbách. Trump řekl, že odstartuje zlatou éru Ameriky, spraví hranice a všechno vyřeší. „Budeme muset otevřít otázku hranic a uzavřít je,“ konstatoval.
Kandidát na prezidenta Spojených států během úterního volebního dne absurdně promluvil o podvodech v Michiganu a Pensylvánii. Podle něj k těmto událostem mířily policejní jednotky, což ale muži zákona v obou státech rezolutně odmítli.
Rusko a Írán se snaží ovlivnit americké prezidentské volby. K tomuto závěru došly zpravodajské agentury z USA. Podle NSA a FBI se tito aktéři snaží ovlivnit veřejné mínění prostřednictvím šíření dezinformací a falešného obsahu. Zatímco Rusko by v Bílém domě nejraději vidělo republikána Donalda Trumpa, Írán naopak demokratku Kamalu Harrisovou.
Prezidentská kampaň v USA se zaměřuje na velice bolavá témata. Donald Trump zdůrazňuje bezpečnost a návrat k tradičním hodnotám, zatímco Kamala Harrisová podporuje střední třídu, zdravotní péči a spravedlnost pro marginalizované skupiny. Zároveň je kampaň mimořádně negativní, což se odráží na náladě a preferencích potenciálních voličů obou kandidátů.
Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině představuje zásadní zlom v evropské bezpečnosti. Kromě hrozby ze strany Ruska a Číny by Evropa čelila novému protivníkovi s dlouholetou antipatií vůči Západu. Tato situace volá po razantní změně vojenských opatření EU a NATO, aby před diktátory ochránily evropské hodnoty a stabilitu, těžce vydobytou proti diktátorům historie.
Představme si, že napětí na Korejském poloostrově přeroste únosnou mez a začne válka. Nejde si ji představit jinak než jako zákopovou s minimálně tisícovkami mrtvých na obou stranách. Geografické podmínky a vyspělost korejských armád předznamenávají táhlý konflikt, který ve velké míře znemožňuje širší využití bezpilotních letounů a velkých pozemních invazí.
Američané v reakci na intenzivní útoky Hizballáhu proti izraelskému území na něm rozmístí systémy protivzdušné obrany THAAD. Írán zřejmě opět spustí svou agresivní antiamerickou a antisemitskou rétoriku, to je ale zhruba vše, co si může dovolit. V případě války se za něj nikdo nepostaví – Rusové konflikt s USA nechtějí a Peking své ekonomické zájmy může prosazovat jinde.
Maďaři si mohou vybrat ze dvou cest. Jednou z nich je dodržování smluv, které během přístupového procesu do Evropské unie sami odsouhlasili a ratifikovali. Nebo mohou aktivovat článek 50 Smlouvy o EU a vystoupit. Stále by ale měli mít na paměti, co se odehrálo v roce 1956 a uvědomit si, proč spolupráce s Moskvou nemusí být přesně tím, po čem jejich srdce touží.
Kreml potvrdil, že bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2020 poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi testovací soupravy na covid-19. Zároveň ale odmítl, že by si oba lídři sedmkrát telefonovali po Trumpovu odchodu z Bílého domu.
Americký investigativní novinář Bob Woodward brzy vydá novou knihu s titulem „Válka“. Odhaluje v ní zdánlivě šokující informace o průběhu války na Ukrajině a v Izraeli, ale i vše ze zákulisí Bílého domu za Joea Bidena. Rovněž prohlásil, že si Donald Trump od doby, co odešel z funkce amerického prezidenta, až sedmkrát volal s ruským lídrem Vladimirem Putinem.
Moskva zásadně změnila svou strategii šíření vlivu. Místo zaměření na sousední země cílí na chudší a politicky nestabilní státy, kde je její angažmá vnímáno jako daleko atraktivnější. Zároveň efektivně odvádí pozornost Západu směrem k Ukrajině, což jí umožňuje prosazovat své zájmy jinde – a to s minimálním odporem.
15. června 2025 21:44
15. června 2025 19:57
15. června 2025 18:55
15. června 2025 18:13
15. června 2025 18:08
15. června 2025 17:19
15. června 2025 16:26
15. června 2025 15:41
15. června 2025 14:54
15. června 2025 14:10
15. června 2025 12:42
15. června 2025 12:05
15. června 2025 11:37
15. června 2025 10:51
15. června 2025 10:08
Ve stínu podobných svátků určených matkám či dětem zůstává dnešní Den otců, jehož historie je přitom delší než 110 let a začala se psát ve Spojených státech amerických.
Zdroj: Jiří Hrubý
