BISOP: Každodenní testování žáků na covid by mohlo nahradit karantény

Podle autorů simulace by tak každodenní testování žáků bylo kompromisem mezi kontrolou epidemie a omezením prezenční výuky s negativními dopady na budoucí hospodářství.

"Relativně malý rozdíl mezi karanténou celé třídy a každodenním testováním testy s nízkou senzitivitou nás překvapil. Režim takzvaně 'test-to-stay' funguje už řadu týdnů v USA ve státě Massachusetts a náš model potvrzuje, že jde o funkční kompromis mezi kontrolou epidemie a omezením prezenční výuky, které s sebou nese extrémní dlouhodobé náklady, jak ukazuje studie kolegů z CERGE-EI,” uvedl jeden z autorů modelu šíření covid-19 ve školách Roman Neruda.

Autoři v modelu simulovali 1000 nahodilých případů šíření covidu-19 ve velké základní škole. Ve scénáři bez režimových opatření předpokládali stoprocentní šíření nákazy. V dalších možných scénářích pak porovnávali, o kolik méně případů nákazy by se ve škole vyskytlo. Například samotné testování PCR testy jednou týdně bez dalších omezení a karantén podle jejich simulace sníží riziko šíření covidu-19 na zhruba 60 procent.

V případě, že by po výskytu pozitivního PCR testu byli všichni další žáci ve třídě denně testování antigenními testy, kleslo by riziko šíření infekce na zhruba 50 procent. Platilo by to i při nízké asi třicetiprocentní senzitivitě testů, uvedli autoři modelu. Nejúčinněji podle nich brání riziku nákazy karanténa, při které riziko klesá na 40 procent.

Ekonomové z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI již na jaře upozornili, že uzavírání škol či tříd kvůli šíření covidu-19 a převádění výuky na dálku může mít do budoucna negativní vliv na hospodářství. Jeden týden distančního vzdělávání v Česku podle jejich studie může vést ke ztrátě až 33 miliard korun. Kvůli poklesu vzdělanosti v důsledku výuky na dálku se podle ní totiž později sníží produktivita práce, výdělky i příjmy veřejných rozpočtů z odvodů zaměstnavatelů.

Podle zjištění společností PAQ Research a Kalibro žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před covidem-19 zhoršily výsledky dětí letos na jaře v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech. Mezi školami jsou ovšem rozdíly. Zatímco v některých se možná podařilo učivo s žáky již zase dohnat, jiné s tím mohou mít nadále potíže.

Témata:  COVID-19 koronavirus,  školství