Írán si připomíná obsazení ambasády USA. Smrt Americe, skandoval dav

"Smrt USA" a "Smrt Izraeli" volal dav na dnešní demonstraci v Teheránu, která se konala před budovou někdejšího amerického velvyslanectví. Lidé na manifestaci nesli i transparenty s portréty karikatury amerického prezidenta Donalda Trumpa a s nápisy "Drž hubu, Trumpe".

Studenti, kteří si říkali Stoupenci imáma, 4. listopadu 1979 přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi tam několik desítek jejích zaměstnanců jako rukojmí. Několik jich propustili týž měsíc, ale padesátka rukojmích byla v zajetí až do ledna 1981. Studenti požadovali vydání šáha Rezy Pahlavího, který utekl během íránské islámské revoluce do USA, a závazek, že se Washington nebude vměšovat do íránských záležitostí.

Už v sobotu si tuto událost z roku 1979 připomněli íránští studenti na setkání s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alí Chameneím. Ten v projevu kritizoval prezidenta Trumpa i USA, o nichž mimo jiné řekl, že prohráli svůj čtyřicetiletý boj o získání nadvlády nad Íránem.

Írán a Spojené státy od roku 1980 neudržují diplomatické vztahy. Napětí mezi Teheránem a Washingtonem vyostřil prezident Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015. Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.

Washington zavedl první sérii sankcí vůči Teheránu v srpnu, druhá série vstoupí v platnost z neděle na pondělí o půlnoci washingtonského času (pondělních 06:00 SEČ). Kromě energetického sektoru se budou tyto sankce týkat lodní dopravy a bankovního sektoru. Bílý dům nicméně tento týden potvrdil, že umožní osmi zemím, včetně Japonska, Indie, Turecka a Jižní Koreje, nakupovat ropu v Íránu i po zavedení sankcí.

Témata:  Írán,  USA,  EuroZprávy.cz