Čína staví futuristické město. Jak se bude bydlet v době postkoronavirové?

Bydlení má proto fungovat tak, aby lidé mohli být soběstační také v dlouhých obdobích karantény, napsala agentura Reuters.

Siung-an propaguje čínský prezident Si Ťin-pching jako "nový standard v postcovidové době". Architekti se tomu přizpůsobili, a jejich domy proto mají být co nejvíce soběstačné. Část energie tak budou moci produkovat samy, poskytnou obyvatelům místo na pěstování plodin a dost prostoru pro případ, že by situace vyžadovala práci z domova.

"Nemůžeme dál navrhovat města a budovy jako by se nic nestalo. Náš projekt vychází z potřeby nabídnout řešení pro nejrůznější krize a vytvořit novou podobu městského života založenou na oběhovém hospodářství," uvedl zakladatel architektonické kanceláře Vicente Guallart.

Po zkušenosti dlouhodobé karantény, kterou kvůli koronaviru nařídily desítky zemí na světě, mluví vlády o nutnosti vylepšit udržitelnost, mobilitu a bezpečnost potravin například pomocí většího množství zeleně, hustší sítě cyklostezek nebo moderních technologií. V samotné Číně plánuje technologická společnost Tencent postavit "chytré město", první vlaštovkou ale má být už hospodářská zóna Siung-an asi 130 kilometrů jihovýchodně od Pekingu, o níž prezident Si hovořil už v roce 2017.

Plány na novou zástavbu dokončovali španělští architekti v Barceloně za karantény a tento zážitek prý projekt hodně ovlivnil. "Chtěli jsme něco jako manifest věcí, které budou důležité během jakékoli další karantény v budoucnu," říká Guallart. "Pokud v domech bude prostor pro práci z domova a domácí vzdělávání, pokud bude dost místa na prostorných terasách a ve městech se bude moci pěstovat na střechách či tisknout cokoli na sdílených 3D tiskárnách, pak budeme mnohem lépe připravení na budoucí krize," dodává.

I epidemie v minulosti přinesly změny v plánování měst a v urbanismu, ať už se to týkalo kanalizačních systémů, městské hromadné dopravy či regulace bydlení. Tentokrát panují obavy, že zkušenost s nákazou může vést ke vzniku izolovaných elitních enkláv, které budou do určité míry soběstačné, myslí si urbanista Tony Matthews z australské Griffithovy univerzity. "Lidé, kteří si to mohou dovolit, budou platit za to, že budou izolovaní. Mohou se objevit postcovidové obytné areály s ochrankou, soukromými zdravotnickými zařízeními a vlastní produkcí potravin," domnívá se Matthews.

Podle Guallarta ale může mít koronavirus i řadu pozitivních dopadů. Města budou více myslet na ekologii a mohou být odvážnější. "Pandemie k nám rychleji přiblížila budoucnost," myslí si španělský architekt.

Témata:  Čína,  města,  COVID-19 koronavirus