Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic.
Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby unie společně financovala stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.
Šéfové unijních států se o migraci bavili zejména v souvislosti se strategií běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který nechává k hranicím Polska či pobaltských států svážet lidi snažící se dostat z asijských zemí do Evropy.
"Lidé využívaní Lukašenkem jsou oběti... Budeme pokračovat v tlaku na Lukašenkův režim," řekla po jednání s lídry předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summit vyzval unijní exekutivu, aby urychleně připravila další sankce, které by se podle většiny zemí měly týkat zejména letecké společnosti Belavia organizující převozy migrantů.
EU již v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.
Řada politiků z pobaltských zemí, Polska či dalších států regionu se dožadovala, aby do společných závěrů přibyla zmínka o společném financování stavby hraničních bariér. Lucembursko a některé další západoevropské země však trvaly na tom, že EU musí respektovat mezinárodní právo a umožnit lidem požádat o azyl. Proto se do závěrů dostala pouze obecná výzva k přípravě a financování konkrétních opatření, která umožní "okamžitou a odpovídající reakci EU".
Související
23. dubna 2024 13:31
21. dubna 2024 15:01
19. dubna 2024 21:13
18. dubna 2024 12:54
