letadla II. světové války

Technika

Na začátku 30. let 20. století Polsko hledalo nový perspektivní bombardér, který by nejen zajistil dostatečný dolet, ale i velký náklad pum. Na rozdíl od Československa, kde stále vládly nebi velké dvojplošníky smíšené konstrukce, se Poláci rozhodli pro tehdy supermoderní celokovový jednoplošník. PZL. 23 Karaś (Karas) se měl zapsat do historie.

Technika

Roku 1940 nacisté ovládli Evropu a chystali se na poslední vzdorující zemi – Velkou Británii. Ta však byla za Lamanšským průlivem. Tím, kdo měl vést proti Anglii první úder, byli výsadkáři. Ty však bylo nutno podpořit dostatečnými zásobami a těžkou technikou. Řešení měl přinést projekt Warschau (Varšava), který měl dodat Luftwaffe nový obrovský kluzák. Junkers Ju 322 Mammut měl zničit vzpurné Brity.

Technika

Sovětský svaz měl být zemí, kde dnes mělo být zítra. A to platilo i o zbraních. Takovým strojem měla být i stíhačka Kočerigin DI-6. Ta přinášela do sovětského leteckého průmyslu mnoho novinek a měla znamenat technologický skok vpřed. Co se zvrtlo?

Technika

Již před 2. světovou válkou si RAF uvědomovalo potřebu hlídkového stroje s dlouhým doletem, který by byl schopen držet krok s loděmi, varovat je a ponorky i potápět. Letadlo, které vzniklo však bylo větším ohrožením pro posádky, než pro Hitlerovy U-Booty.

Technika

Italské letectvo se během 2. světové války nepyšnilo právě nejlepší pověstí a nejkvalitnějšími a nejmodernějšími stroji. Přesto i Italové uměli překvapit na poli, na kterém například Němci naprosto selhali. Italský těžký bombardér Piaggio P.108 dokázal držet se světovou konkurencí krok.

Technika

Švédsko je tradičně neutrální zemí, což jej ochránilo od účasti v obou světových válkách. Má to však svoji cenu. Švédové se při vyzbrojování svojí armády musí do značné míry spoléhat sami na sebe. Takový je i příběh jejich stíhačky J 21.

Technika

Stalinský Sovětský svaz byl zemí plnou paradoxů. Na jedné straně se v zemi vyvíjely nejmodernější zbraně na světě jako byl tank T-34. Na druhou stranu se v době, kdy jinde již byly dvojplošníky vyřazovány, do výzbroje Rudé armády dostal archaický dvojplošník se zatahovacím podvozkem. Polikarpov I–153 však uměl překvapit.

Technika

Po vstupu USA do války si nacistické Německo uvědomilo, jak ohromnou sílu proti sobě postavilo. Adolf Hitler žádal energickou akci především proti symbolu USA – New Yorku. To měla být práce pro Luftwaffe. Ta však největší město světa neměla čím ohrozit!

Kultura

Mnichovská smlouva v roce 1938 nezasáhla jen lidské osudy, ale i osudy projektů, které měly naší zemi bránit. Takovým projektem byla i stíhačka B-35. Ta se měla stát nadějí a jádrem československého stíhacího letectva. Bohužel všechny naděje moderního stroje zmařily osudové dny Mnichova a následné okupace.

Technika

Byla to největší pýcha Itálie Benita Mussoliniho. Jeho režimu se podařilo dostat do vzduchu poprvé letoun bez vrtule, poháněný proudovým motorem. Itálie se chlubila před celým světem. Dokázala, jak je vyspělá a vytřela zrak ostatním velmocem. Skutečně tomu však tak bylo?

Technika

V druhé polovině roku 1944 na tom nebyla Hitlerova Třetí říše vůbec dobře. Z Východu i Západu tlačily na Wehrmacht spojenecké armády a německá města byly pod neustálým bombardováním. Situaci bylo třeba řešit. Hermann Göring a ministr zbrojení Albert Speer přišli s plánem, který měl nacistické Německo spasit.

Technika

Austrálie si po začátku 2. světové války ještě tři roky užívala klidu mírového života. Ale australští politici si uvědomovali, že to je klid před bouří a intenzivně se připravovali na válku se stále více agresivnějším Japonském. V rámci těchto příprav vznikl i domácí letecký průmysl a několik vlastních typů, které měly zajistit kontinentu soběstačnost. Nejznámějším se stala stíhačka Commonwealth Boomerang.

Technika

Nacisté byly mistři v propagandě a matení nejen vlastní veřejnosti, ale i nepřítele. Jádrem německého stíhacího letectva na začátku války tak měl být Heinkel He 113. Stroj, který svými výkony měl překonávat vše, co tehdy měli Spojenci ve své výzbroji. Realita byla ovšem jiná.

Technika

Některé nápady se zdají být vynikající a nelze zpochybnit jejich logiku. Takovým byla i koncepce věžových stíhaček. Výzbroj stíhačky měla být soustředěna do otočné věže. Střelec mohl nepřítele jednoduše sledovat a stíhačka nemusela moc manévrovat. Jak ukázala praxe, v denních soubojích ohrožovala tato koncepce především posádky, které na těchto strojích létaly. V noci ovšem Boulton Paul Defiant zazářil!

Technika

V době po 2. světové válce se Argentině mimořádně dařilo. Její ekonomika rostla raketovým tempem a země rychle bohatla. Prezident Juan Perón, který se k moci dostal k moci v roce 1946, toho chtěl využít a z Argentiny chtěl udělat „USA Jižní Ameriky“. Zahájil celou řadu programů, které zemi měly posunout dál. Jedním z nich byl i vývoj vlastních proudových letadel. Aby šlo vše rychleji, neváhal se obrátit na bývalé nacisty, kteří již své zkušenosti s tou technologii měli.

Svět

Kodaň - Dánský školák Daniel Rom Kristiansen (14) našel nedaleko svého bydliště německý válečný letoun Messerschmitt s kosterními pozůstatky pilota. Severojutská policie místo pádu letadla uzavřela. K bezpečnému odstranění munice je připraven tým pyrotechniků.