Hnutí ANO by vyhrálo volby s 27 procenty. Jak si vedou ostatní?

„Náskok hnutí ANO na ČSSD činí v současnosti zhruba devět procentních bodů, což je nejvíce od voleb v říjnu 2013. Nárůst rozdílu mezi dvěma hlavními vládními stranami lze pozorovat od května letošního roku a silněji pak na podzim," uvedli autoři volebního modelu.

Do Sněmovny by se dostaly i KSČM, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, žádná další strana či hnutí nepřekročily nutnou pětiprocentní hranici hlasů. A zatímco podpora komunistů je stabilní, pozvolný pád TOP 09, jejíž podpora je nejnižší od říjnových voleb, podle analytiků pokračuje.

Třetí KSČM by nyní volilo 14,5 procenta voličů, občanské demokraty 9,5 procenta a TOP 09 by obdržela sedm procent hlasů. Jako poslední by se do Sněmovny dostali lidovci s podporou 6,5 procenta. Piráti by získali čtyři procenta hlasů, SPD 3,5 procenta a zelení 2,5 procenta, STAN a Svobodní by dostali shodně dvě procenta hlasů.

Levice, tedy ČSSD a KSČM, se za uplynulý rok celkově propadla zhruba o čtyři procentní body. „Pokles je dán přechodem voličů k jiným stranám (ANO, SPD), ale také menší ochotou levicově orientovaných voličů k volební účasti. Tyto faktory se však mohou v roce před volbami dynamicky měnit," upozornili sociologové.

K volbám by na přelomu listopadu a prosince přišlo 60 procent respondentů, častěji jsou ochotni jít hlasovat lidé nad 65 let, nejméně voliči do 29 let. Jen něco více než polovina pravděpodobných voličů si je zcela jista výběrem strany, část z nich si není jista ani svou účastí ve volbách. Jen 41 procent pravděpodobných voličů lze tedy podle Medianu označit za zcela rozhodnuté, podpora stran se tedy může relativně dynamicky měnit.

Témata:  volební preference,  Hnutí ANO,  Sociální demokracie (SOCDEM),  volby