Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo pokračuje v rozvolňování, nejdále je Šlesvicko-Holštýnsko

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Severoněmecká spolková země Šlesvicko-Holštýnsko učinila další krok v rozvolnění, otevřela vnitřní prostory restaurací a otevírá hotely a penziony pro turisty. Užít si nově získanou svobodu mohou především ti, kteří jsou plně očkovaní proti nemoci covid-19, nebo nemoc prodělali.

Kdo takové potvrzení nemá, musí se prokazovat negativním testem na koronavirus. Pravidla zmírňují i další německé země, které postupně obnovují prezenční výuku nebo ruší omezení zavedená takzvanou epidemickou nouzovou brzdou.

Nejvíce volnosti v Německu nabízí Šlesvicko-Holštýnsko, kde je epidemická situace dlouhodobě příznivá. Tato spolková země vykazuje podle Institutu Roberta Kocha (RKI) v sedmidenním průměru 35,1 nového případu na 100.000 obyvatel, což je nejméně v celém Německu.

Počínaje dneškem je ve Šlesvicku-Holštýnsku možné posedět nejen na restauračních terasách, ale také se najíst uvnitř provozoven. Pro turisty se otevírají všechna ubytovací zařízení. Vstup do restaurací a také hotelů je podmíněn očkováním, proděláním nemoci, nebo testováním. Ti, kteří nemohou prokázat imunitu, se v hotelech musí testovat každé tři dny. Testy jsou v této spolkové zemi nezbytné i pro návštěvu muzeí, zábavních parků nebo venkovních akcí.

Turistické ubytování Šlesvicko-Holštýnsko rozvolnilo těsně před letničními svátky, které připadají na nadcházející víkend. Toho řada lidí využila k tomu, aby víkend v zemi strávila. Vyhledávací portály již nyní hlásí, že nabídka je díky velkému zájmu pro zbytek měsíce velmi omezená a že kapacita na Severofríských ostrovech v čele se Syltem je prakticky vyčerpaná i v létě. Zájem neodrazuje ani vysoká cena: na Syltu vychází noc pro nadcházející víkend podle portálu Hometogo v průměru na 250 euro (6400 korun), v létě jak pak přenocování průměrně ještě o dalších dvacet euro (500 korun) dražší.

Hamburk, který má status spolkové země a který se Šlesvickem-Holštýnskem sousedí, se v sedmidenním průměru na 100.000 obyvatel dostal také pod hodnotu padesáti. S rozvolňováním ale město postupuje pomaleji a teprve na víkend chystá otevření restauračních zahrádek.

Turismus naopak rozvolnilo Dolní Sasko, kde se ale prozatím mohou ubytovávat jen obyvatelé této spolkové země. Meklenbursko-Přední Pomořansko tak učiní až 7. června pro vlastní obyvatele a od 14. června pro hosty z ostatních spolkových zemí.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku se mezitím obnovila prezenční výuka, pro starší ročníky ale nadále platí dělení tříd na poloviny. Do školy za podmínky střídavého vyučování ve skupinách se vrací i děti v Hamburku. Naopak Berlín obnovení školní docházky zatím neplánuje a zřejmě až do konce školního roku nebude platit povinnost posílat dítě do třídy. Školáci se v takovém případě budou učit distančně.

Do normálního provozu se naopak po několika týdnech vrací berlínské školky, které byly dosud vyhrazeny pro děti rodičů, jejichž profese je důležitá pro fungování státu, samospráv a společnosti.

Berlín nyní s očekáváním hledí na středu, kdy formálně skončí platnost epidemické brzdy. Její odvolání je možné až pět dní poté, co sedmidenní průměr klesne pod stovku. Pod touto hodnotou se průměr drží a klesá od úterý minulého týdne, aktuálně činí 68,6. Rychlému rozvolnění ale zabránily čtvrteční svátek a neděle, které se do podmínky pěti dní pod stovkou nepočítají. V Berlíně proto až do úterý platí přísnější režim včetně omezení nočního vycházení, což se ve středu změní. V pátek budou moci po sedmi měsících první zákazníky přivítat také venkovní posezení restaurací a kaváren. Od 4. června pak Berlín plánuje otevřít hotely pro turisty a zpřístupní se také pavilony zoologických zahrad a mořských světů.

Témata:  Německo COVID-19 koronavirus

Aktuálně se děje

25. dubna 2024 11:40

Izraelská armáda se dopouští válečných zločinů? Nové nálezy vyvolaly podezření

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy