Roboti jsou moc dokonalí? Lidé chtějí, aby dělali chyby

Lidé výrazně preferují interakci s roboty, kteří dělají chyby. Robotika se rozvíjí bleskovou rychlostí a podle některých nejsme daleko od momentu, kdy si budeme pořizovat například robota, který udělá domácí práce nebo poseče zahradu. V takovém případě je podstatné, aby se co nejvíce potenciálních zákazníku kolem robotů necítilo nepříjemně a nervózně. To je jedna z věcí, kterými se zabývá relativně nový obor - sociální robotika.

Podle výzkumu rakousko-britského týmu vědců lidé mnohem lépe reagují na roboty, kteří prokazují nějaké chybné chování, které poté opraví na upozornění člověka. Naopak jim je nepříjemné být v okolí bezchybně fungujícího stroje.

Vědci testovali reakce na roboty na celkem 45 lidech. Každý z nich dvakrát trávil čas s robotem - poprvé ve formě verbální konverzace a podruhé se společně snažili postavit objekt z Lega. Roboti byli naprogramovaní, aby občas udělali nějakou chybu. Lidští dobrovolníci měli pak hodnotit, jak moc se jim robot líbí, zda jeho chování připomíná člověka a jak inteligentně působí.

Oprava chyb vypadala například následovně: Robot mohl říct člověku, aby kostičku Lega hodil na zem, místo umístění na správné místo dle plánku. Váhání či smích člověka pak umožnilo robotovi přečíst jeho chování, "uvědomit" si chybu a napravit ji.

Překvapivé výsledky

Nejen, že byli chybující roboti hodnoceni jako mnohem příjemnější, ale zároveň na vnímané inteligenci nijak nezaostali za svými dokonalejšími verzemi. Výzkumníci jsou přesvědčení, že se projevuje tzv. Pratfallův efekt - nedokonalosti mohou někomu přidat na atraktivitě.

Podle vědců jde o zásadní krok k dobrým vztahům lidí k robotem. Lidé prostě potřebují vidět, že stroj udělá chybu a oni ho mohou poučit. Interakce s nimi pak budou mnohem přirozenější. „Domníváme se, že většina výzkumníků se soustředí na to mít roboty co nejperfektnější. Potom přehlédnou takový zásadní detail,“ je přesvědčená členka týmu Nicole Mirning z univerzity v Salzburgu.

Témata:  Roboti,  lidé