Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu odmítl požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás, kterými podmínilo souhlas s dohodou o příměří a propuštění rukojmích. Izraelská armáda naopak dostala rozkaz připravit se na operaci ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy.
Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac uvedl, že jeho vláda má důkazy spojující Agenturu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) s terorismem a plánuje je předložit komisi OSN, která prověřuje aktivity UNRWA.
Švédsko vyšetřuje pokus o teroristický čin v souvislosti se středečním nálezem nebezpečného předmětu na izraelském velvyslanectví ve Stockholmu, informovala DW. Případem se zabývá tajná služba.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý vyloučil možnost propuštění tisíců palestinských zajatců v rámci jakékoli dohody na zastavení bojů v Gaze.
Hnutí Hamás zkoumá návrh na příměří s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy. Vůdce politického výboru Hamásu Ismáíl Haníja potvrdil, že obdržel návrh příměří po setkání amerických, izraelských, katarských a egyptských představitelů v Paříži minulý víkend.
Řada zemí světa, včetně USA, Austrálie, Kanady, Itálie, Velké Británie, Německa, Finska, Francie a Švýcarska, pozastavily financování Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) po obviněních, že někteří její pracovníci se podíleli na masivním útoku militantního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
Izrael v sobotu oznámil, že po skončení války v Pásmu Gazy bude usilovat o zastavení činnosti Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v této oblasti.
Izrael navrhuje, aby ve válce proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás zavládlo na dva měsíce příměří. S odvoláním na izraelské představitele o tom informoval zpravodajský web Axios.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si trvá na svém v otázce vzniku samostatného palestinského státu. Netanjahu v sobotu reagoval na vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který vyjádřil názor, že palestinský stát může vzniknout i za současné izraelské vládní garnitury.
Palestinský stát může vzniknout i ve chvíli, kdy je izraelským premiérem Benjamin Netanjahu, řekl Joe Biden v pátek novinářům. Podle amerického prezidenta to není nemožné. Netanjahu v posledních dnech myšlenku vzniku samostatného palestinského státu odmítl.
Válka v Pásmu Gazy pokračuje. Izrael v pátek bombardoval jižní část palestinské enklávy. Představitelé židovského státu se zároveň dostali do sporu se Spojenými státy americkými, které považují vznik palestinského státu za jedinou cestu k trvalému míru.
Izraelská armáda ohlásila, že během posledního dne zabila 14 členů palestinského hnutí Hamás, přičemž devět bylo zasaženo leteckými údery a pět tankovým ostřelováním ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, informuje server Times of Israel. Na severu oblasti, ve městě Bajt Lahíja, armáda podle prohlášení objevila a neutralizovala několik raketometů nedávno použitých k útokům na Izrael.
Izraelská vláda v sobotu uvedla, že palestinská militantní skupina Hamás plánovala teroristické útoky v Evropě. Jedním z cílů mělo být údajně i izraelské velvyslanectví ve Stockholmu.
Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem v sobotu uvedlo, že během 99 dnů války s Izraelem zahynulo na tomto území nejméně 23 843 lidí.
Šéf zahraniční politiky Evropské unie (EU) Josep Borrell varuje před možným regionálním konfliktem na Blízkém východě, který by mohl zasáhnout i Libanon. Jeho výstraha přišla v kontextu zesilujících se pohraničních střetů téměř tři měsíce po začátku konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
Palestinské hnutí Hamás potvrdilo smrt zástupce šéfa politického křídla Sáliha Arúrího, který byl zároveň vedoucím představitelem skupiny v Libanonu. Tam také došlo k útoku. Izrael se k zodpovědnosti za smrtící úder zatím nepřihlásil.
Izraelská armáda uskutečňuje změny v rozmístění svých jednotek, protože očekává dlouhotrvající válku v Pásmu Gazy. Některým záložníkům umožní dočasně vrátit se do civilního života. Izraelské tanky se také dnes stáhly z některých čtvrtí města Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní obyvatele.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu prohlásil, že válka v Pásmu Gazy potrvá ještě "mnoho měsíců". Zopakoval, že izraelská operace v Gaze potrvá do té doby, než se podaří eliminovat militantní hnutí Hamás a zajistit návrat všech izraelských rukojmích.
Izraelská armáda byla ve chvíli říjnového útoku teroristů z hnutí Hamás zcela nepřipravená. Chyběly jasné rozkazy od velení, vojáci se dorozumívali s pomocí aplikací WhatsApp či Telegram, vyplývá ze zjištění amerického deníku New York Times. Posily podle listu až na místě zjišťovaly, jaký chaos v řadách ozbrojených sil zavládl.
Izraelská armáda vyšetřuje tragický omyl z poloviny prosince, kdy vojáci v Gaze zabili trojici rukojmích. Podle dosavadních zjištění volali rukojmí pět dní před smrti o pomoc, když armáda prohledávala budovu. Neprošla ji ale celou, obávala se výbušnin a lsti teroristů z palestinského hnutí Hamás.
Izraelská armáda je stále více připravena rozšířit svůj boj proti šíitským milicím hnutí Hizballáh v Libanonu. Uvedl to podle agentury Anadolu náčelník generálního štábu Herci Halevi.
Desetitisíce civilistů v Pásmu Gazy se snaží najít útočiště před válkou, a to především v nemocnicích. Uvedla to ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace.
Radikální islamistické skupiny Hamás a Palestinský islámský džihád odmítly podle informací agentury Reuters předat kontrolu nad Pásmem Gazy výměnou za trvalé příměří s Izraelem. Návrh, který předložili egyptští vyjednavači jako možné řešení současného konfliktu na Blízkém východě, byl podle dvou zdrojů z egyptských bezpečnostních služeb odmítnut oběma organizacemi.
4. března 2026 21:50
4. března 2026 20:07
4. března 2026 18:49
4. března 2026 17:33
4. března 2026 16:56
4. března 2026 16:09
4. března 2026 14:51
4. března 2026 14:04
4. března 2026 13:15
4. března 2026 12:45
Prezident Petr Pavel je od pondělí zpátky v pracovním režimu, v úterý dokonce přednesl projev v Poslanecké sněmovně. V minulém týdnu si však od povinností odpočinul, protože byl i s manželkou Evou na lyžích. První dáma teď ukázala fotografie ze soukromé zahraniční cesty.
Zdroj: Jiří Hrubý
Ceny pohonných hmot v Česku zpravidla reagují na výraznější pohyby ve světových cenách ropy i na cenové pohyby na komoditní burze v Rotterdamu se zpožděním. Oproti vývoji na rotterdamské burze činí zpoždění obvykle jeden až dva týdny, což odpovídá cyklu obměny zásob a časové náročnosti související logistiky. V tomto týdnu však ceny na totemech tuzemských čerpacích stanic zareagovaly mimořádně rychle. Konflikt v Íránu se v nich projevil totiž už v úterý, pouhý jeden den poté, co začaly v jeho důsledku výrazněji narůstat velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu.
