Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. "Špičkové hodiny" mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie.
Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.
EU doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Poté, co jim dnes dali zelenou unijní ministři, jsou krizová opatření v zásadě hotová, v platnost mají vstoupit na začátku prosince.
Témata: EU, energetika
Související
23. dubna 2024 13:31
21. dubna 2024 15:01
19. dubna 2024 21:13
18. dubna 2024 12:54
18. dubna 2024 8:55
17. dubna 2024 9:59
