Moskva varovala, že západní transporty zbraní bere na Ukrajině za legitimní cíle

"Varujeme, že americké a alianční transporty se zbraněmi, pohybující se po ukrajinském území, pokládáme za legitimní vojenské cíle," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS.

Rusko podle diplomata také dává Západu na srozuměnou, že prý "tvrdě zatočí" s pokusy zpomalit ruskou operaci na Ukrajině či způsobit co největší škody ruské armádě a ozbrojencům samozvaných separatistických republik, kteří od roku 2014 ovládají části Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

Rjabkov si před novináři postěžoval, že USA "pod záminkou událostí na Ukrajině" odmítly další jednání s Ruskem o případné nové dohodě či nových dohodách ohledně strategické stability a o zárukách bezpečnosti. "Vzali jsme to na vědomí," dodal.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  Ruská armáda,  válka na Ukrajině