Málokterá zahraniční pochutina si u nás získala takovou popularitu, jako právě chilli paprička. Ne každý se odváží jí sníst a jsou i tací, kterým její pálení nedělá dobře, další si ji ale nemohou vynachválit. S nadsázkou se ale říká, že vám může vypálit díru do břicha. Je to opravdu možné?
V České republice žije více než 10 milionů lidí. Ti se dohromady dělí o více než 400 tisíc příjmení, mezi kterými najdeme jak ta nejčastější, tak i poměrně vzácná až podivná. Pojďme se na ně nyní podívat.
Vědci z americké Dukeovy univerzity se v nové studii snažili poodhalit tajemství dlouhověkosti, u tisícovky dobrovolníků měřili rozdíly mezi věkem dle rodného listu a věkem biologickým. Dospěli k zajímavým závěrům.
Myšlenkový experiment vyvinul Phillip Foot v roce 1967 a poté byl upraven v roce 1985 Judith Jarvis Thomsonovou. Od té doby slaví úspěch a díky němu se dá promyslet vaše morální chování. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché. Jak byste se v takové situaci zachovali vy?
V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak se lidé za tu dobu promění a jaké rozdíly v jejich chování budou ve 14 a v 77 letech života. Nikoho ale tehdy nenapadlo, že pokud o testovaných lidech nebudou mít pravidelné informace, po více než šedesáti letech je už možná nenajdou. A jak se ukázalo, velkou část z nich se po takové době opravdu vypátrat nepodařilo.
Fronty na maso a na banány dnes znějí především mladším generacím místy humorně. Přesto před desítkami let nebyly ničím výjimečným, na druhou stranu ale bylo i zboží, kterého bylo dostatek pro každého. To však můžeme dnes říct téměř o všech produktech. Jak se proměnily nákupní košíky Čechů za posledních 25 let?
Izraelský rabín Josef Berger tvrdí, že v roce 2022 se naplní biblické proroctví o druhém příchodu Mesiáše, který má symbolizovat zrození nové hvězdy. To potvrzují i američtí vědci, kteří v tomto roce opravdu očekávají unikátní nebeskou podívanou.
Poslední univerzální společný předek, známý také pod zkratkou LUCA, je organismus, ze kterého se měl zhruba před čtyřmi miliony let začít vyvíjet život na Zemi. Podle deníku New York Times vědci poprvé vytvořili genetický obraz tohoto předka.
Jednadvacetiletá britská studentka začala mít zdravotní problémy. Udělalo se jí zle a cítila se slabá. Příznaky přisuzovala alkoholovému dýchánku, o chvíli později ale záhadně zemřela.
Lidstvu zbývá zhruba 1000 let k nalezení nové planety pro život. Jinak mu hrozí katastrofa a totální zánik. Uvedl to slavný fyzik Stephen Hawking.
Jak by lidé reagovali na informaci, že se blíží definitivní konec světa? To je otázka, kterou si kladou mnozí vědci. Zároveň ale hned dodávají, že jde o psychologický jev, který lze jen velmi obtížně zkoumat, protože není etické financovat studii, v rámci které by bylo třeba přesvědčit lidské subjekty, že má být planeta zničena. Američtí výzkumníci si proto na pomoc vzali počítačovou hru.
Ráno ve sprše, na dálnici v autě při zácpě, při běhu parkem: snad každý člověk už zažil, že si v takovýchto situacích povídá sám pro sebe, ať už nahlas, nebo jenom v duchu. Prostě trpí samomluvou. Ale jsme blázni? V žádném případě, říkají psychologové.
Každý si asi čas od času rád zdřímne, třeba po vydatném víkendovém obědě, kde je v hlavní roli kachna a kupa knedlíků. Nejnovější vědecké poznatky ovšem ukazují, že šlofíky mohou i pořádně uškodit zdraví.
Hypochondrie není jen přehnaná obava z nemocí a pozorování všemožných příznaků na sobě samém. Jde o vážnou duševní nemoc, která pacienta omezuje a brání mu v normálním životě. Jak se s ní žije a jak vypadá obyčejný den hypochondra?
Černá smrt. Právě tak se označuje epidemie moru, která v polovině 14. století postihla oblast Eurasie. Jednalo se o smrtelnou nemoc, kterou způsobovala bakterií Yersinia pestis. Předpokládalo se, že se rozšířila kvůli hlodavcům, jejichž blechy mohly přenášet bakterie moru. Jenže jak se teď ukazuje, za rozšířením nákazy stál někdo jiný.
PR článek - Jsou dvě skupiny lidí. Ti, kteří se chtějí seznámit s někým, s kým budou ideálně celý život, a potom tu jsou ti, kteří hledají spíše jednorázové a krátkodobé seznámení.
Smrt je nedílnou součástí života a většina lidí si přeje, aby byla rychlá a bezbolestná. Bojí se totiž pocitu umírání a toho, že budou čekat na přicházející konec. Podle nového vědeckého objevu se tomuto pocitu ale vyhnout nelze, jakmile totiž tělo zemře, mozek ještě nějakou dobu funguje, a my si uvědomujeme, že umíráme.
Stále více lidí má problémy se spánkem. Experti tvrdí, že to může být nevhodnou stravou, kofeinem, nedostatkem pohybu, nebo světlem z televizorů a mobilních telefonů. To všechno je jistě pravda. Jenže v tomto výčtu chybí ještě jedna podstatná věc.
Čokoládu většina lidí na světě miluje. Mnoho z nich si bez ní dokonce nedokáže život představit. Pro takové ale mají odborníci děsivou zprávu - tato nejoblíbenější pochutina na světě dochází a za pár let se může stát, že vůbec nebude.
O pozitivních účincích piva na lidské tělo už toho bylo napsáno mnohé. Samozřejmě se jedná o případy, kdy si ho konzument dopřává pouze v malém množství, nejde ale o jediný nápoj, který nám prospívá. Podle odborníků má blahodárné účinky i víno, a to hned několik.
I tomu, kdo je v podstatě šťastný, se občas stane, že narazí na někoho, kdo je až otravně šťastnější než on. Takovým lidem ale podle nových vědeckých výzkumů hrozí více než ostatním, že je někdo napálí. Podle odborníků byste proto na sobě neměli dávat příliš znát radost.
Moderní medicína v posledních desetiletích a staletích výrazně prodloužila průměrnou délku života. Alespoň to jsme si vždy mysleli. Nedávná studie lidských koster z anglických pohřebišť však naznačuje, že možná efekt moderního lékařství přeceňujeme. Jak to bylo s délkou lidského života ve skutečnosti? Odpověď přinesl internetový magazín IFL Science.
Kousání nehtů je zlozvyk, o kterém slyšel snad každý a velké procento lidí jím dokonce přímo trpí. Nejde ale jen o vlastnost, která je společensky nepříjemná, může vás také vážně ohrozit po zdravotní stránce.
11. května 2026 21:56
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček neuspěl se snahou o návrat do čela jednoho z veřejnoprávních médií. Soud zamítl žalobu, kterou se Souček domáhal zneplatnění svého odvolání z funkce.
Zdroj: Jan Hrabě
Sobotní pražské derby mezi Slavií a Spartou, které mělo být oslavou fotbalu, skončilo pro vršovický klub naprostou pohromou. Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) na svém mimořádném zasedání vynesla tresty, které v historii samostatné české ligy nemají obdoby. Výsledkem je nejen ztráta bodů u zeleného stolu, ale také obří finanční postih a uzavření stadionu.
