Zeman po odchodu z Afghánistánu nemá za nutné výdaje 2 procenta HDP na obranu

Rozpočet ministerstva obrany by příští rok měl být 92,02 miliardy korun, v roce 2023 pak 99,9 miliardy korun a v roce 2024 by měl vzrůst na 109,5 miliardy korun, čímž by se výdaje na obranu českého státu dostaly na asi 1,6 procenta HDP. Česko se přitom zavázalo, že v té době už bude vydávat na svou obranu dvě procenta HDP. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nedávno označil růst rozpočtu a směřování ke dvěma procentům za důležité.

"Pan prezident zastává názor, že odchodem z Afghánistánu se situace změnila a že není potřeba směřovat k závazku dvouprocentních výdajů na obranu. My jsme zastávali názor, že to tak není, že je správné, aby Česká republika svůj závazek plnila a že ta dvě procenta by byla dobrá i pro podporu našeho průmyslu, inovací v České republice a z hlediska naší bezpečnosti," řekl Fiala. Kromě něj se schůzky zúčastnil občanskodemokratický poslanec Pavel Blažek.

Z Afghánistánu se letos po téměř 20 letech stáhla spojenecká vojska, k moci se dostalo radikální hnutí Tálibán. Zeman opakovaně stažení aliance ze země kritizoval. Domnívá se, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě.

Zeman dnes byl propuštěn z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, ve které strávil osm nocí. Lékaři ho v prvních dnech podrobili několika vyšetřením, život ohrožující problémy podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka nenalezli. Zjistili, že trpí mírným vyčerpáním a dehydratací, dostával proto infuze. Pražský hrad označuje více než týdenní pobyt v nemocnici za rekondiční.

"Je to stále tentýž Miloš Zeman. Kdo očekával, že po pár dnech v nemocnici se z Miloše Zemana stal nějaký Milošek Zemánek, tak se hluboce mýlí. Pan prezident je zcela připraven na složitou povolební šachovou partii, o čemž jsme také mluvili, o různých možnostech," řekl Blažek. "Poprosím naprosto každého, aby vůbec nepodceňoval jeho myšlenkové schopnosti," dodal.

Témata:  Miloš Zeman,  Armáda České Republiky