Praha - Nad rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana omilostnit doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka se pozastavila většina politiků. Někteří protestují, zatímci jiní připomínají, že hlava státu má právo udělit milost.
Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.
Bývalá nejvyšší státní zástupkyně a ministryně spravedlnosti Marie Benešová zdůraznila, že udělit milost je prezidentovo právo, a soudí, že Zeman tento krok zcela jistě bedlivě zvažoval. Benešová patří do Zemanova poradního týmu, uvedla ale, že Zeman s ní záležitost nekonzultoval. "V kauze byla řada pochybností, což ale nemůžu komentovat, protože jsem spis nečetla," řekla Benešová. Spis ale podle ní přezkoumával z pozice ministra spravedlnosti nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "Asi tam bylo jeho doporučení," míní.
Benešová poukázala na skutečnost, že u Kajínka půjde o podmíněnou milost se sedmiletou zkušební dobou. "Není to nezajímavé řešení, musí si dávat pozor, aby se zařadil do řádného života," řekla Benešová.
Před prezidentskými volbami v roce 2013 Zeman uvedl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. "Prezident by udělením milosti porušil další ze svých slibů občanům," podotkl místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů. "Prezident by měl především ústavním způsobem řešit vládní krizi. Možné udělení milosti mnohonásobnému delikventu a odsouzenému vrahovi považuji v této situaci za účelové odvádění pozornosti," dodal.
Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) má za to, že "jde o úlitbu Kajínkovu fanklubu". Podle ní je otázkou, proč Kajínek nežádá o podmínečné propuštění. Pokud by o ni mohl v dohlednu žádat, pak udělení milosti nebylo na místě. "Ponechávám stranou etické aspekty takového rozhodnutí," dodala.
Milost překvapila poslance za hnutí ANO Bronislava Schwarze. Podobně jako další politici poukázal na někdejší Zemanův příslib omezit milosti jen na humanitární případy. Bývalý policista Schwarz má sice pochyby o postupu vyšetřování v Kajínkově případu, což ovšem neznamená, že by říkal, že je nevinný.
S milostí pro Kajínka zásadně nesouhlasí poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, jenž v minulosti rovněž působil u policie. "Někdo se tady staví nad roli spravedlnosti," řekl Ondráček. Podkopává se podle něho úloha nezávislé justice. "Otázkou je, co mu to má přinést," podotkl Ondráček na Zemanovu adresu.
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) konstatoval, že udělení milosti je rozhodnutím prezidenta. "Pan prezident ještě minulý rok na to měl jiný názor, teď ten názor změnil, tak určitě to lidem vysvětlí. Je to jeho rozhodnutí," řekl novinářům.
Podle místopředseda vlády Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je udělování milostí prezidentovo ústavní právo. "Je to jeho ústavní právo," vyjádřil se Bělobrádek k chystané prezidentově milosti. "Není to první milost, kterou udělil. Myslím, že je správné, že tento institut existuje. Na druhou stranu je otázkou, jestli to není také trochu z důvodu jeho mediální známosti," řekl Bělobrádek ohledně Kajínka.
Témata: Jiří Kajínek, milost prezidenta, Miloš Zeman, Eliška Wagnerová, Zdeněk Ondráček
Související
7. srpna 2018 13:20
29. března 2018 22:11
23. března 2018 21:53
19. února 2018 8:55
17. února 2018 12:10
22. ledna 2018 16:17
