Dostane zdravotní sestra Marešová tučné odškodné? Soud brzy rozhodne

Marešová čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v nemocnici v Rumburku. V roce 2016 ji justice zprostila viny, neprokázalo se, že se skutky vůbec staly.

Do roku 2012 se rozhodování soudů v otázce odškodňování za nezákonnou vazbu různilo. V únoru 2012 uvedl Nejvyšší soud (NS) ve sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za vazbu činí 500 až 1500 korun za den. Stanovené rozmezí je orientační. Podobným způsobem se NS vyjádřil k odškodnění za dlouhé trestní řízení, zde však nestanovil částku. NS také stanovil kritéria pro náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním.

Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. Uzunoglu kvůli stíhání a vazbě požadoval po ministerstvu mnohamiliardové částky.

Verdikt o milionovém odškodném padl i loni v květnu, kdy Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. Dvanáct mužů chtělo ještě dalších 30 milionů, tyto nároky však soud zamítl. Ministerstvo spravedlnosti už před loňským verdiktem údajným členům gangu na odškodnění celkově vyplatilo 4,3 milionu korun.

V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal.

Vysokou částku přiznal soud v roce 2014 nynější eurokomisařce Věře Jourové (ANO). Na podzim roku 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal. Soud jí přiznal 2,7 milionu korun jako náhradu majetkové újmy.

Odškodnění v součtu téměř deset milionů korun se dožadovali bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Stíháni byli v kauze takzvaných trafik, tedy v jednom z případů kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a nelze je tedy trestně stíhat. V březnu 2015 se ministerstvo dohodlo na ukončení sporu, exposlanci dostali odškodné v rozmezí 507.000 až 847.000 korun.

Témata:  odškodnění,  Ministerstvo spravedlnosti ČR,  Věra Marešová