Čtete dětem pohádky? Přestaňte, nabádají experti. Z jednoho prostého důvodu

Příběhy před spaním se vyprávějí už staletí - a přesto jsou pohádky plné předsudků a archaických stereotypů. Příběhy jako Popelka a Kráska a zvíře jsou tak hluboce zakořeněné v populární kultuře, že je dnes až příliš snadné přehlédnout škodlivé ideologie, které obsahují - ať už jde o misogynní postavy, ponižující dějové linie nebo rasovou jednotvárnost.

Donald Haase, autor knihy Pohádky a feminismus, povzbuzuje rodiče, aby si tyto příběhy nejprve přečetli a zhodnotili kritickým okem a aby se archaizmům vyhýbali, než aby je podporovali, píše server The Independent. „Mohou číst nebo vyprávět klasické příběhy způsobem, který úmyslně zpochybňuje nebo narušuje stereotypy," vysvětluje profesor státní univerzity ve Wayne.

A jaké jsou stereotypy, které mají rodiče odstranit?

Ženy jsou pasivní, mohou je zachránit pouze muži

Co mají společné Sněhurka, Šípková Růženka a Popelka? Kromě krásy je spojuje jedno - každou zachránil před životem v bídě nebo věčným spánkem hrdinný princ. Obvykle je tato postava oslavou zaniklé maskulinity doplněná o egoistickou představu „pravé lásky“, vysvětluje profesor. To je podle něj urážlivé jako pro ženy, tak i pro muže.

„To způsobuje velké množství zbytečného stresu oběma pohlavím – ale zejména ženám, protože se domnívají, že by měly převzít tradiční západní roli ženy," vysvětluje doktorka Victoria Showunmiová, která se věnuje otázce genderu.

Manželství je konečnou odměnou

V současné kultuře a společnosti se věk pro manželství neustále zvyšuje, navíc existují celá řada lidí, kteří o svatbu vůbec nestojí. V pohádkách se ale objevuje ono slavné „vzali se a žili šťastně až do smrti“. Takový závěr je až téměř středověký.

Malá mořská víla, Popelka a Šípková Růženka – všechny tyto pohádky vyvrcholily velkou svatbou a oslavou myšlenky manželství. Tato idea se objevila dokonce i v „moderních“ pohádkách, jako je Shrek.

Showunmiová poukazuje, že právě manželství je pro mužské i ženské postavy v příbězích jediným cílem, které odráží hodnotu společenského úspěchu. Důsledkem toho je, že svobodná osoba představuje „selhání, které nemá ve společnosti místo."

Nedostatek rasové / fyzické / sexuální rozmanitosti

Disneyovské princezny jsou krásné, štíhlé a nejčastěji bílé. I když existují některé výjimky (Mulan, Pocahontas a princezna Jasmine), bílá tvář má nejvyšší zastoupení. Stejně problematické jsou i nerealistické tělesné proporce princezen. Pro dítě, které se s těmito příběhy setkává poprvé, mohou být takové estetické normy nesmírně škodlivé, protože vzbuzují představu, že krása a štěstí jsou synonymem štíhlosti, uvádějí experti. Problémem podle nich je také to, že jsou postavy téměř vždy heterosexuální.

Ženské postavy jsou připoutané k domácnosti

Dalším společným rysem, které spojuje Sněhurku, Belle (Kráska a Zvíře) a Popelku, je jejich péče o domácnost. Jediný způsob, jak může Belle zachránit svého chudého otce před Zvířetem, je, že se stane jeho služkou. Popelka je spojena se životem plným drhnutí podlahy, zatímco Sněhurka se musí postarat o sedm mužských trpaslíků.

Zlé nevlastní matky / sestry / čarodějnice

Pokud nejsou ženské pohádkové postavy v zástěře, objevují se jako „zlé sestry“, „macechy“ nebo „čarodějnice“. Tyto ženy jsou většinou odpuzující a popírají jakýkoli pojem sesterství. Tyto nešťastné karikatury nám znovu a znovu ukazují „stejnou tématiku", vysvětluje Showunmiová, což by mohlo vážně poškodit dítě při vytváření stabilních vztahů.

I když mohou být pohádky skvělé pro rozvíjení představivosti u dětí, rodiče musí být opatrní ve svém způsobu vyprávění těchto příběhů, aby se vyhnuli podpoře zastaralých ideologií, které tyto příběhy i nadále podporují, uvádějí experti.

Témata:  pohádky,  děti