Jak zapomenout nepříjemné věci, které si nechcete pamatovat?

Jeremy Manning, profesor psychologie na univerzitě v Dartmouthu, a jeho kolegové ve svém výzkumu přišli na to, že lidé mohou záměrně vymazat určité vzpomínky tím, jak přemýšlejí o jejich kontextu.

Studie zveřejněná v Psychonomic Bulletin and Review může mít důsledky v oblasti navýšení počtu požadovaných vzpomínek, vyvíjení nových výukových pomůcek či léčbě postraumatického šoku.

"Už od antického řecka lidé věděli, že využíváme kontext a situaci a to včetně zvuků, znaků či vůní apod. k setřídění našich vzpomínek," uvádí magazín. Nyní však vědci z Darthmouthu a Princetonu chtěli zjistit, zda dokážeme také záměrně zapomenout.

Podle studie vytvořili funkční magnetickou rezoznančí (fMRI) a sledovali stopy vedoucí ke kontextu vzpomínek. Účastníkům ukázali části obrázků například pralesa, hor či pláže a současně jim bylo řečeno, ať si buď zapamatují či zapomenou určitá slova ze dvoustránkového seznamu. 

"Použili jsme fMRI, abychom zjistili, jak moc lidé myslí na věci spojené s obrázky a sledovali tak, jak kontext v lidských myšlenkách sílil či slábl," uvádí Manning. Studie ukazuje, že jakmile měli lidé zapomenout slova ze seznamu, znamenalo to i ukončení myšlenek na věci spojené s obrázkem.

"Je to jako záměrně dostat z hlavy myšlenku na babiččino vaření, když na ni nechcete myslet," popisuje. Když však lidem řekli, aby si seznam zapamatovali, myšlenky spojené s obrázky pokračovaly. A oni tento proces dokázali změřit.

"Tento průzkum je důležitý, protože studie paměti se zabývají spíše tím, jak si zapamatovat, než jak zapomenout. To je totiž považováno za jakési selhání. Někdy však může být zapomenutí prospěšné.  Například u lidí s postraumatickým šokem. Nebo když si jen chceme vyčistit hlavu a dostat do ní nové informace," komentuje situaci Manning.

Témata:  lidé,  mozek