Stoupnout si k cestě a opřít se o lopatu? Jak skutečně vypadá práce silničářů

Od doby, co dálnici D1 před několika dny zasypal sníh, je téma práce silničářů na pořadu dne. Lidé v diskuzích si z nich střílí, že po létě stráveném opíráním se u cesty přišel čas něco dělat, a do karet jim nahrává fakt, že dodnes není pořádně sjízdný úsek u Humpolce, navzdory nařízení ministra dopravy.

Realita je ale mnohem složitější. Postarat se o silnici totiž není jednoduché a mnoho lidí si neuvědomuje, že silničáři musí být v pohotovosti ve dne v noci. S údržbou jim totiž nově pomáhají např. meteorologické informace, a pokud se očekává sněžení, musí vyrazit pracovníci do akce, bez ohledu čas nebo počasí.

Pro údržbu silnic platí striktní pravidla. Prioritu mají dálnice, které by měly být odklizeny a posypány během 2 hodin. Ty vždycky přicházejí na řadu jako první, a proto bývají většinou nejvíce sjízdné.

Druhé jsou na pořadí silnice první třídy a důležité úseky třídy druhé, na které mají silničáři v jednotlivých krajích a okresech tříhodinovou lhůtu. Do dvanácti hodin od vyjetí by pak měly být odklizeny a posypány kompletně všechny silnice v Česku, tedy zbytek silnic druhé třídy a všechny silice třetí třídy.

Výjimku z tohoto pravidla tvoří nevýznamné komunikace, které se nemusí udržovat vůbec. Většinou jsou označeny dopravní značkou, která říká, že se daná cesta v zimě neudržuje.

Řidiči posypových vozů jezdí po předem vytyčených trasách, které mají většinou kolem 50 kilometrů. Speciálně upravená posypová vozidla mají k v zásobě chemické prostředky a roztoky vody a soli, kterými buď posypávají silnici preventivně, nebo ji sypou za sebou poté, co odklidí sníh.

Existují ale místa, na nichž je použití jakýchkoliv přípravků zakázáno. Nejčastěji se jedná o silnice vedoucí v blízkosti nádrží s pitnou vodou či národních parků.

Témata:  doprava,  Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD),  sníh